První železniční nehoda na území Rakousko-Uherské monarchie (a zřejmě první železniční nehoda vůbec) se stala 7. 7. 1839 při zahajovací jízdě z Vídně do Brna
První vlak do Brna ale dorazil již 11. 11. 1838, což byla první jízda parního vlaku na území ČR.
Nehody se břeclavské trati nevyhýbaly ani později – k nejhorší nehodě došlo 24. 12. (!) 1953, kdy vlivem opilosti strojvedoucího a topiče narazil rychlík do osobního vlaku stojícího před stanicí Šakvice. Za nehodu, která měla za následek 106 mrtvých, byl odsouzen i vlakvedoucí rychlíku, který podle tehdejších předpisů měl ze svého vagónu rovněž sledovat návěsti a v případě nutnosti měl strhnout záchrannou brzdu.
Z historického centra na místo bývalého městského hřbitova s krajinářským architektem. Centrum Brna nabízí různé typy urbanizované krajiny – od ulic přes náměstí po parky. A to různých stáří, stylů i současného využití. Pohled krajinářského architekta v nich dokáže najít detaily, které mohou další profese přehlédnout. Akce proběhne jako součást festivalu Den architektury.
Realizace protipovodňových opatření je zásadní pro další rozvoj města. Město ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna připravuje úpravu nábřeží Svitavy v lokalitě bývalého areálu Zbrojovky. Brněnští radní schválili zahájení zadávacího řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro etapy XXI a XXII (Zbrojovka).
Fungující město není jen nahodilý shluk ulic, ale systém, kde zástavba vzniká podle plánu, řeší se dopravní propojení jeho částí a vybavení vším, co lidé k životu potřebují. Podobně to platí o sídelní zeleni, ani tady by neměl vládnout chaos. Konkrétně na stromy v uličním prostoru se zaměří připravovaný Městský standard uličních stromořadí jako prostředek pro plánování, výsadbu a péči o ně. Se souhlasem Rady města Brna ho zpracuje Kancelář architekta města Brna (KAM).