První železniční nehoda na území Rakousko-Uherské monarchie (a zřejmě první železniční nehoda vůbec) se stala 7. 7. 1839 při zahajovací jízdě z Vídně do Brna
První vlak do Brna ale dorazil již 11. 11. 1838, což byla první jízda parního vlaku na území ČR.
Nehody se břeclavské trati nevyhýbaly ani později – k nejhorší nehodě došlo 24. 12. (!) 1953, kdy vlivem opilosti strojvedoucího a topiče narazil rychlík do osobního vlaku stojícího před stanicí Šakvice. Za nehodu, která měla za následek 106 mrtvých, byl odsouzen i vlakvedoucí rychlíku, který podle tehdejších předpisů měl ze svého vagónu rovněž sledovat návěsti a v případě nutnosti měl strhnout záchrannou brzdu.
Vítězný návrh urbanistické soutěže od ateliéru schwerpunkt představuje dlouhodobou vizi proměny Staré osady z dopravně zatíženého přestupního uzlu v živé, bezpečné a dobře fungující centrum Židenic. Počítá se vznikem náměstí, tržnice, parku i kvalitních veřejných prostorů, s postupným propojením okolní blokové a sídlištní zástavby i s proměnou bariéry rušných ulic Svatoplukova a Gajdošova v novou městskou třídu. Vítězný návrh se stane podkladem pro koncepční urbanistickou studii další transformace území.
Brno získá novou budovu magistrátu – vznikne v centru města na reprezentativní okružní třídě a její podoba byla vybrána v mezinárodní soutěži. V ateliéru Tempo architekti přišli s návrhem otevřené stavby s atriem, pasáží mezi Kolištěm a Benešovou, zelení a vodním prvkem. Magistrát pro 21. století nabídne přehlednější služby veřejnosti, úspornější provoz i možnost budoucího rozšíření. Přijďte se na jeho budoucnost podívat do Galerie architektury Brno na Starobrněnské 18, čekají vás podrobné plány, model budovy s okolím i další soutěžní návrhy.
Po mnoha letech získává židenická Smuteční síň svou ztracenou krásu a už brzy bude znovu sloužit svému původnímu účelu. Vydejte se s námi na procházce za architekturou obdivovat řadu zdejších výtvarných děl i promyšlenou architektonickou podobu. Průvodci nám budou umělec Tomáš Ruller, architekt Marek Štěpán a starosta Židenic Petr Kunc, kteří stojí za rekonstrukcí budovy.