Veřejný průzkum postojů brněnské veřejnosti k přestavbě brněnského železničního uzlu realizovala agentura Focus v lednu a únoru letošního roku. Přinášíme shrnutí a kompletní závěrečnou zprávu.
Veřejný průzkum postojů brněnské veřejnosti k přestavbě ŽUB a poloze hlavního nádraží byl zaměřen na komplexní soubor témat souvisejících nejen se samotným nádražím, ale také např. s dopravním chováním, informovaností obyvatel o projektu či širším kontextem rozvoje tzv. jižního centra. Interpretace výsledků by tak měla brát v úvahu širší souvislosti zjištěných skutečností a vzájemný vztah otázek/odpovědí.
Z hlediska preferované varianty umístění hlavního nádraží má stávající umístění podporu 35 % obyvatel, varianta Petrov 31 % a varianta Řeka 24 %. Zároveň ale pro značnou část obyvatel jsou přijatelné i jiné varianty. Pro 74 % příznivců varianty Řeka je přijatelná i varianta Petrov, pro 57 % příznivců varianty Petrov je přijatelná i varianta Řeka. Nedá se tedy říci, že by v Brně existovaly vzájemně jednoznačně nesouhlasící skupiny obyvatel v souvislosti s umístěním hlavního nádraží (výlučných zastánců jedné varianty je zhruba třetina obyvatel). Z hlediska přijatelnosti má varianta Petrov podporu 64 % obyvatel, varianta stávajícího umístění 58 % a varianta Řeka 49 % obyvatel.
Povědomí obyvatel o přestavbě ŽUB je však poměrně nízké. Téměř polovina obyvatel (48 %) nemá povědomí o tom, jaké varianty jsou zvažovány; 13 % zná všechny 3 varianty, 28 % sdělilo 2 varianty. V rámci subjektivního pocitu informovanosti se 9 % obyvatel cítí dostatečně informováno, 25 % spíše informováno. Zhruba dvě třetiny obyvatel (65 %) se pak necítí býti informovány o problematice přestavby ŽUB.
Ačkoliv obyvatelé převážně nemají informace o modernizaci ŽUB, podle 71 % z nich by se zastupitelé při rozhodování o přestavbě ŽUB měli rozhodovat právě na základě hlasu obyvatel. Podle 63 % obyvatel by pak zastupitelé měli rozhodovat na základě názorů odborníků. 13 % obyvatel doporučuje zastupitelům opírat se o názor vlastní.
Preference: Stávající umístění 35 %, Petrov 31 %, Řeka 24 %.
Přijatelnost: Stávající umístění 58 %, Petrov 64 %, Řeka 49 %. Pro 74 % příznivců varianty Řeka je přijatelná i varianta Petrov, pro 57 % příznivců varianty Petrov je přijatelná i varianta Řeka.
Povědomí: 48 % obyvatel nemá povědomí o tom, jaké varianty jsou zvažovány, 13 % zná všechny 3 varianty, 28 % sdělilo 2 varianty.
Subjektivní pocit informovanosti: 9 % obyvatel se cítí dostatečně informováno, 25 % spíše informováno. Zhruba dvě třetiny obyvatel (65 %) se pak necítí býti informovány o problematice přestavby ŽUB.
Čí názor je nejdůležitější pro rozhodování zastupitelstva: Podle 71 % obyvatel má mít hlavní hlas při rozhodování veřejnost, 63 % obyvatel vyzdvihuje názor odborníků, 13 % obyvatel doporučuje zastupitelům opírat se o názor vlastní.
Jakým způsobem správně vyhodnotit výsledky participace? Jak je přeložit do jazyka veřejné městské správy a sladit je se strategickými dokumenty, technickými požadavky, majetkovými vztahy, dopravním řešením nebo možnostmi financování? To je téma třetí přednášky z cyklu Negotiated Resilience, na které se podělíme o zkušenosti s taktickým urbanismem na třídě Kapitána Jaroše.
Vítězný návrh urbanistické soutěže od ateliéru schwerpunkt představuje dlouhodobou vizi proměny Staré osady z dopravně zatíženého přestupního uzlu v živé, bezpečné a dobře fungující centrum Židenic. Počítá se vznikem náměstí, tržnice, parku i kvalitních veřejných prostorů, s postupným propojením okolní blokové a sídlištní zástavby i s proměnou bariéry rušných ulic Svatoplukova a Gajdošova v novou městskou třídu. Vítězný návrh se stane podkladem pro koncepční urbanistickou studii další transformace území.
O strastech a slastech dopravní infrastruktury s naším dopravním inženýrem Martinem Všetečkou. Akce se koná jako součást brněnské části festivalu Den architektury.