Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.