Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
Město Brno zveřejnilo dokument Souhrnné znění požadavků na výstavbu, který přináší přehledné a sjednocené informace o stavebních předpisech platných na jeho území. Propojuje místní regulace s celostátní legislativou a slouží jako praktická pracovní pomůcka pro úředníky, architekty, stavebníky i investory. Cílem je zrychlit povolovací procesy, zjednodušit orientaci v předpisech a přispět k efektivnímu rozvoji města.
Depozitář Moravské galerie v brněnských Řečkovicích představuje moderní úložný prostor pro umělecké sbírky a zároveň architektonicky výjimečnou stavbu propojující funkčnost s otevřeností veřejnosti. Právě tam povedou naše společné kroky během dubnové procházky za architekturou. Akce proběhne ve čtvrtek 3. dubna od 16.30. Průvodcem nám bude spoluautor budovy Jozef Kubín.
Ulice Orlí, v úseku od Masarykovy po Josefskou, projde v blízké době úpravou. Stavbaři zde postupně opraví plynovod, poté přijde na řadu dlažba a na konci bude obnoveno stromořadí. Brno si díky tomu společně s Kanceláří architekta města vyzkouší moderní postupy péče o zeleň v centru. Na ulici v novém hávu se mohou Brňané a návštěvníci těšit po letních prázdninách.