Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
Kancelář architekta města Brna dostala za úkol zpracovat dokumentaci Jednotlivých změn ÚPmB (tzv. „Skupina B.I“), která zahrnuje 150 samostatných změn platného Územního plánu města Brna. Dokumentace byla předána pořizovateli – Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Zveřejněna je od 6. prosince 2023 do 15. ledna 2024. Veřejné projednání proběhne 8. ledna 2024.
Cílem soutěže je nalézt nejlepší návrh uměleckého díla k poctě královny Elišky Rejčky i s odkazem na její osobnost a působení v Brně. Součástí by mělo být také architektonicko-krajinářské řešení přilehlé plochy, která by s uměleckým dílem měla tvořit harmonický celek.
Kancelář architekta města Brna se aktivně zúčastnila Světového silničního kongresu, který se po padesáti letech opět konal v Praze. Článek přijatý do sborníku konference se týkal otázky, zda je pro zlepšení dopravy lepší stavět uvnitř měst, nebo na předměstí. Stáhnout a přečíst si můžete také kompletní českou verzi textu.