Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
















Vítězný návrh urbanistické soutěže od ateliéru schwerpunkt představuje dlouhodobou vizi proměny Staré osady z dopravně zatíženého přestupního uzlu v živé, bezpečné a dobře fungující centrum Židenic. Počítá se vznikem náměstí, tržnice, parku i kvalitních veřejných prostorů, s postupným propojením okolní blokové a sídlištní zástavby i s proměnou bariéry rušných ulic Svatoplukova a Gajdošova v novou městskou třídu. Vítězný návrh se stane podkladem pro koncepční urbanistickou studii další transformace území.
Brno získá novou budovu magistrátu – vznikne v centru města na reprezentativní okružní třídě a její podoba byla vybrána v mezinárodní soutěži. V ateliéru Tempo architekti přišli s návrhem otevřené stavby s atriem, pasáží mezi Kolištěm a Benešovou, zelení a vodním prvkem. Magistrát pro 21. století nabídne přehlednější služby veřejnosti, úspornější provoz i možnost budoucího rozšíření. Přijďte se na jeho budoucnost podívat do Galerie architektury Brno na Starobrněnské 18, čekají vás podrobné plány, model budovy s okolím i další soutěžní návrhy.
Po mnoha letech získává židenická Smuteční síň svou ztracenou krásu a už brzy bude znovu sloužit svému původnímu účelu. Vydejte se s námi na procházce za architekturou obdivovat řadu zdejších výtvarných děl i promyšlenou architektonickou podobu. Průvodci nám budou umělec Tomáš Ruller, architekt Marek Štěpán a starosta Židenic Petr Kunc, kteří stojí za rekonstrukcí budovy.