Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
Nahlédněte s námi do jednoho z prvních moravských příkladů funkcionalismu. Červnová procházka za architekturou povede do budovy od Ernsta Wiesnera původně určené pro Union banku a od roku 1950 využívané Československým rozhlasem. Zaměříme se na výsledky nedávné kompletní rekonstrukce podle návrhu architektů z brněnského ateliéru Tišnovka pod vedením Miloše Klementa. Čekat nás budou také ikonické části budovy, jako je elegantní schodiště nebo terasa s unikátním výhledem na Brno.
Základní principy, cíle a témata Brněnských stavebních předpisů? Pro odbornou veřejnost připravujeme na 14. června setkání u kulatého stolu, jehož součástí bude také prostor pro diskusi a podněty.
Ochrana Brňanů před přívalovými dešti, zlepšení stavu podzemních vod i mikroklimatu, ale také zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu. Nejen to mají přinést pilotní projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v sedmi městských částech. Na základě již hotové studie proveditelnosti budou vypracovány projektové dokumentace pro realizaci konkrétních opatření. Brněnští zastupitelé na to odsouhlasili zajištění potřebných financí z rozpočtu města. Nositelem projektu je Kancelář architekta města Brna (KAM).