Společně jsme nahlédli do jednoho z prvních moravských příkladů funkcionalismu. Červnová procházka za architekturou totiž směřovala do budovy od Ernsta Wiesnera původně určené pro Union banku a od roku 1950 využívané Československým rozhlasem. Zaměřili jsme se na výsledky nedávné kompletní rekonstrukce podle návrhu architektů z brněnského ateliéru Tišnovka pod vedením Miloše Klementa. Čekaly na nás také ikonické části budovy, jako je elegantní schodiště nebo terasa s unikátním výhledem na Brno. Průvodcem nám byl kolega z KAMu Michal Doležel.
V proluce po bývalém jezuitském klášteře v ulici Beethovenově vznikla v letech 1921–1925 budova brněnské filiálky České banky Union. Vertikální hmota uličního průčelí stavby zdůrazněna průběžným schodišťovým oknem je rovnocenným partnerem mohutné věži vedlejšího jezuitského kostela, na níž opticky navazuje i výrazným travertinovým dvoupatrovým soklem. Symetričnost fasády tvořená hlubokým ostěním hlavního vstupu a osou trojitých oken narušuje odstupňované poslední patro se střešní zahradou, jež uchvátila i samotného Le Corbusiera, který navštívil Brno v rámci cyklu přednášek pořádaného Klubem architektů v roce 1925.
Použití železobetonového skeletu umožnilo značnou variabilitu dispozice. Přízemí bylo využito pro monumentální reprezentativní halu s přepážkami obloženou mramorem, v suterénu se nacházel archiv a trezory. V jednotlivých patrech vznikly různě velké kanceláře pro úředníky. Komplikovaný provoz vertikálně zajišťoval výtah a několik schodišť, z nichž vyniká svým oblým tvarem a elegantní křivkou zábradlí schodiště umístěné napravo od vstupního vestibulu. Přísun světla zajišťoval střešní světlík vedoucí až do druhého nadzemního patra stavby.
V budově od roku 1950 sídlí Český rozhlas Brno, jenž si interiéry značně upravil pro vlastní potřeby. Mezi lety 2017 a 2021 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, během které dělníci budově na návrh architekta Miloše Klementa z Atelieru Tišnovka vrátili prvorepublikový lesk. Zbavili ji mnohaletých nánosů nepovedených úprav a doplňků a doplnili moderními interiérovými prvky, například designovými svítidly.
Brněnští zastupitelé dnes svou většinou schválili nový Územní plán města Brna. Po více než dvou desetiletích od začátku příprav tak město získá moderní koncepční rozvojový dokument. Nabytí jeho účinnosti se předpokládá na přelomu ledna a února roku 2025. Nový územní plán se tak stane základem pro udržitelný rozvoj Brna v dalších desítkách let.
Pátá územní studie vypracovaná Kanceláří města Brna byla schválena, zaměřená je na lokalitu Technologický park. Cílem bylo prověřit možnosti nové městské čtvrti, a to v souladu se současným využitím a plánovanými záměry. Územní studie je podkladem nového územního plánu a po jeho schválení bude aktualizována jako podklad pro rozhodování v území.