Brno má dnes nejstarší územní plán v Česku. Platný je od roku 1994 a slouží tak už přes šestadvacet let. Původně se ale počítalo s tím, že platit bude pro období do roku 2010. I proto brněnští zastupitelé v roce 2002 rozhodli zahájit práce na plánu novém, jehož koncept ve třech variantách dokončila v roce 2010 firma Arch.Design. O dva roky později ale Nejvyšší správní soud zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy „krajský územní plán“ nadřízený tomu brněnskému.
Na krajských zásadách územního rozvoje závisí např. vedení silniční sítě včetně připravované silnice X43, po rozhodnutí soudu tak nebylo možné vybrat výslednou variantu konceptu nového územního plánu, muselo se čekat na nové vydání „krajského územního plánu“ a brněnští zastupitelé se shodli na pozastavení rozjetých prací.
V roce 2016 byly vydány nové krajské zásady územního rozvoje a tehdy nově vzniklá Kancelář architekta města Brna projednala s brněnským magistrátem i radními města první kroky k pořízení zcela nového územního plánu. I přes veškerou snahu by ale jeho schválení nebylo možné stihnout do konce roku 2022, kdy podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost, a tak se město rozhodlo soustředit síly na dokončení rozpracovaného konceptu.
V červnu 2018 proto zastupitelé města schválili pokyny pro dopracování návrhu územního plánu vycházejícího ze tří variant konceptu a v září byla zpracováním pověřena kancelář městského architekta. Brno si tak poprvé po vzoru ostatních velkých měst – Prahy, Plzně a Ostravy – zpracovává územní plán samo.
Územní plán města Brna je pro rozhodování na území města závazný, sám je ale podřízený Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje. Zásady, tedy tzv. „krajský územní plán“, určují například plochy a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu nadmístního významu, jako jsou silnice, vysokotlaké plynovody, oblastní vodovody nebo veřejné terminály.
Zásady územního rozvoje vycházejí z Politiky územního rozvoje České republiky, která je zároveň celostátním „územním plánem“. Určuje základní požadavky na rozvoj území celé České republiky a jsou v ní konkretizovány základní úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.
Brno se dočká nové haly pro cyklisty a atlety! Architektonickou soutěž vyhrál ateliér OVA, který navrhl moderní dřevěný pavilon propojující město s parkem. Udržitelná stavba se stane skvělým zázemím pro sport – kombinace velodromu a atletické arény navíc přináší nejen úsporu nákladů, ale také efektivní přístup k výstavbě sportovišť, která jsou praktická i vizuálně atraktivní.