06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?

Publikováno: 5.5.2020

Brno má dnes jeden z nejstarších územních plánů v České republice. Dokument z roku 1994 platí už přes šestadvacet let, v řadě ohledů proto nevyhovuje současné situaci a nereaguje na potřeby lidí. Brno navíc potřebuje nový územní plán, protože podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost právě na konci roku 2022.

06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?

V každodenní životě problémy způsobované stávajícím územním plánem pociťujeme všichni – nejvíce v dopravě a bydlení. Plochy určené pro bydlení jsou z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání další komplikace, například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a inženýrskou infrastrukturu. Opuštěné tovární areály v centru města, stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech, nemohou být ze stejného důvodu rozvíjeny a dále zvyšují tlak na novou výstavbu za městem.

Ceny bytů v Brně za posledních šest let narostly takřka dvojnásobně. Tato situace vede například k tomu, že lidé nebydlí tam, kde pracují, ale stěhují se mimo město. Ve výsledku tak stagnující územní plán způsobuje řadu navazujících problémů – každodenní dojížďky, negativní vliv na životní prostředí a zvýšené náklady na údržbu infrastruktury.

Co když se nový územní plán nestihne schválit?

Pokud by Brno nemělo na začátku roku 2023 nový územní plán a ten stávající by podle stavebního zákona přestal platit, mohl by nastat nejhorší scénář. Město by bez platného územního plánu ztratilo základní koncepci rozvoje, nemělo by jak hlídat výškové limity, intenzitu zástavby a krajinný i urbanistický ráz města a svých částí.

Rozhodování o změnách v území by se tak odkazovalo pouze na obecně platné právní předpisy a nezohledňovalo by priority města i jeho obyvatel. Výsledkem by byl chaos, nově vznikající zástavba by byla nepředvídatelná velikostí i způsobem využití a nebylo by možné zabránit stavbám rostoucím na místech vybraných pro strategické projekty – nemocnice, sportoviště či městský okruh.

Zároveň by bylo možné – mimo zákonem stanovené výjimky, jako je mj. dopravní a technická infrastruktura, stavby pro zemědělství, ochranu přírody nebo vodohospodářství – stavět pouze v tzv. intravilánu, tedy v zastavěném území obce z roku 1966. Brno sice v této situaci může požádat o vymezení samostatně zastavěného území, do doby nabytí jeho účinnosti by ale nemohly mimo intravilán vznikat např. rodinné ani bytové domy.

Další články

Mosilana jako skutečně živoucí místo Brna a zároveň odkaz jeho textilní tradice

Mosilana jako skutečně živoucí místo Brna a zároveň odkaz jeho textilní tradice

22.10.2021

Kancelář architekta města Brna začala jednat se zástupci majitele bývalého textilního areálu Mosilana o zachování vybraných objektů a připomenutí zdejší textilní historie.

Nenecháme město na suchu. Brno řeší, jak bojovat s klimatickými změnami

Nenecháme město na suchu. Brno řeší, jak bojovat s klimatickými změnami

21.10.2021

Jak adaptovat Brno na měnící se klimatické podmínky? Co ho nejlépe ochrání před záplavami, dlouhotrvajícími suchy a následnými ekonomickými a ekologickými dopady? A jaká řešení nabízí modrozelená infrastruktura? Nejen těmto otázkám se v úterý 19. října 2021 věnovala konference na brněnské hvězdárně. Jejími organizátory byla Kancelář architekta města Brna a za město Brno Odbor životního prostředí.

Přes dvě stě nových bytů, Brněnská třída a obnovená říčka Ponávka. Na proměnu lokality kolem Rumiště město hledá projektanta

Přes dvě stě nových bytů, Brněnská třída a obnovená říčka Ponávka. Na proměnu lokality kolem Rumiště město hledá projektanta

14.10.2021

Spolu s městem Brnem se snažíme o proměnu dalšího brownfieldu v širším centru města, tentokrát jde o lokalitu bývalého Dřevopodniku mezi ulicemi Křenová, Rumiště a Mlýnská.