06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?

Publikováno: 5.5.2020

Brno má dnes jeden z nejstarších územních plánů v České republice. Dokument z roku 1994 platí už přes šestadvacet let, v řadě ohledů proto nevyhovuje současné situaci a nereaguje na potřeby lidí. Brno navíc potřebuje nový územní plán, protože podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost právě na konci roku 2022.

06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?

V každodenní životě problémy způsobované stávajícím územním plánem pociťujeme všichni – nejvíce v dopravě a bydlení. Plochy určené pro bydlení jsou z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání další komplikace, například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a inženýrskou infrastrukturu. Opuštěné tovární areály v centru města, stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech, nemohou být ze stejného důvodu rozvíjeny a dále zvyšují tlak na novou výstavbu za městem.

Ceny bytů v Brně za posledních šest let narostly takřka dvojnásobně. Tato situace vede například k tomu, že lidé nebydlí tam, kde pracují, ale stěhují se mimo město. Ve výsledku tak stagnující územní plán způsobuje řadu navazujících problémů – každodenní dojížďky, negativní vliv na životní prostředí a zvýšené náklady na údržbu infrastruktury.

Co když se nový územní plán nestihne schválit?

Pokud by Brno nemělo na začátku roku 2023 nový územní plán a ten stávající by podle stavebního zákona přestal platit, mohl by nastat nejhorší scénář. Město by bez platného územního plánu ztratilo základní koncepci rozvoje, nemělo by jak hlídat výškové limity, intenzitu zástavby a krajinný i urbanistický ráz města a svých částí.

Rozhodování o změnách v území by se tak odkazovalo pouze na obecně platné právní předpisy a nezohledňovalo by priority města i jeho obyvatel. Výsledkem by byl chaos, nově vznikající zástavba by byla nepředvídatelná velikostí i způsobem využití a nebylo by možné zabránit stavbám rostoucím na místech vybraných pro strategické projekty – nemocnice, sportoviště či městský okruh.

Zároveň by bylo možné – mimo zákonem stanovené výjimky, jako je mj. dopravní a technická infrastruktura, stavby pro zemědělství, ochranu přírody nebo vodohospodářství – stavět pouze v tzv. intravilánu, tedy v zastavěném území obce z roku 1966. Brno sice v této situaci může požádat o vymezení samostatně zastavěného území, do doby nabytí jeho účinnosti by ale nemohly mimo intravilán vznikat např. rodinné ani bytové domy.

Další články

Brno chystá nejmodernější hlavní nádraží v Evropě, jeho podobu přinese mezinárodní soutěž

Brno chystá nejmodernější hlavní nádraží v Evropě, jeho podobu přinese mezinárodní soutěž

25.9.2020

Startuje největší architektonická soutěž v historii České republiky. Brno hledá autory podoby nového hlavního nádraží. Hlásit se mohou architekti z celého světa, termín pro zaslání portfolií je prodloužený do 19. října 2020. Do soutěže byli vyzváni i autoři hlavních nádraží Vídně, Berlína a Amsterdamu.

Zlepšení Mendlova náměstí se blíží, úpravy už mají svého projektanta

Zlepšení Mendlova náměstí se blíží, úpravy už mají svého projektanta

Připravované stavební úpravy na Mendlově náměstí míří do další fáze. Na základě studie, kterou vypracovala Kancelář architekta města Brna (KAM), vybralo vedení města společnosti pro přípravu projektové dokumentace a potřebných průzkumů.

Rýsuje se konkrétní podoba brněnského úseku silnice X43

Rýsuje se konkrétní podoba brněnského úseku silnice X43

27.8.2020

V červnu představila kancelář architekta města Brna (KAM) tři různé studie silnice X43, které zpracovaly tři různé týmy architektů a dopravních inženýrů. Veřejnost se s nimi mohla seznámit nejen na webu, ale také na srpnové výstavě v brněnském Urban centru. V úterý 25. srpna v prostorách výstavního sálu zasedla i dvacetičlenná hodnotící komise. Jejím úkolem bylo posoudit, které ideje ze tří studií využije město pro přípravu zadání projektové dokumentace.