06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?

Publikováno: 5.5.2020

Brno má dnes jeden z nejstarších územních plánů v České republice. Dokument z roku 1994 platí už přes šestadvacet let, v řadě ohledů proto nevyhovuje současné situaci a nereaguje na potřeby lidí. Brno navíc potřebuje nový územní plán, protože podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost právě na konci roku 2022.

06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?

V každodenní životě problémy způsobované stávajícím územním plánem pociťujeme všichni – nejvíce v dopravě a bydlení. Plochy určené pro bydlení jsou z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání další komplikace, například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a inženýrskou infrastrukturu. Opuštěné tovární areály v centru města, stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech, nemohou být ze stejného důvodu rozvíjeny a dále zvyšují tlak na novou výstavbu za městem.

Ceny bytů v Brně za posledních šest let narostly takřka dvojnásobně. Tato situace vede například k tomu, že lidé nebydlí tam, kde pracují, ale stěhují se mimo město. Ve výsledku tak stagnující územní plán způsobuje řadu navazujících problémů – každodenní dojížďky, negativní vliv na životní prostředí a zvýšené náklady na údržbu infrastruktury.

Co když se nový územní plán nestihne schválit?

Pokud by Brno nemělo na začátku roku 2023 nový územní plán a ten stávající by podle stavebního zákona přestal platit, mohl by nastat nejhorší scénář. Město by bez platného územního plánu ztratilo základní koncepci rozvoje, nemělo by jak hlídat výškové limity, intenzitu zástavby a krajinný i urbanistický ráz města a svých částí.

Rozhodování o změnách v území by se tak odkazovalo pouze na obecně platné právní předpisy a nezohledňovalo by priority města i jeho obyvatel. Výsledkem by byl chaos, nově vznikající zástavba by byla nepředvídatelná velikostí i způsobem využití a nebylo by možné zabránit stavbám rostoucím na místech vybraných pro strategické projekty – nemocnice, sportoviště či městský okruh.

Zároveň by bylo možné – mimo zákonem stanovené výjimky, jako je mj. dopravní a technická infrastruktura, stavby pro zemědělství, ochranu přírody nebo vodohospodářství – stavět pouze v tzv. intravilánu, tedy v zastavěném území obce z roku 1966. Brno sice v této situaci může požádat o vymezení samostatně zastavěného území, do doby nabytí jeho účinnosti by ale nemohly mimo intravilán vznikat např. rodinné ani bytové domy.

Další články

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

21.7.2021

Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

1.7.2021

Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

22.6.2021

Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.