Semináře

Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Série seminářů organizovaná kanceláří městského architekta hledá odpovědi nejen na tyto otázky.

Podzemní dráhy

První seminář proběhl ve čtvrtek 25. března 2021 a k pětici přednášejících se přes aplikaci Teams připojila téměř stovka posluchačů. Přednášející se shodli na tom, že podzemní dráha v Brně má smysl. Síť metra mají i města s výrazně nižším počtem obyvatel, než má Brno (381 tis. obyvatel), například švýcarský Lausanne (136 tis. obyvatel) nebo italská Brescia (190 tis.). Podobně mají různé typy podzemní dráhy i rozlohou srovnatelné metropole jako jsou Helsinki, Poznaň nebo Frankfurt nad Mohanem. Přednášející také zdůraznili, že každé město má své specifické potřeby a neexistuje jedno univerzální řešení, vždy je potřeba hledat řešení na míru. Různé systémy se navíc mohou v rámci jednoho města vzájemně doplňovat, příkladem toho je Praha nebo Vídeň. Podívejte se na záznam úvodní přednášky a dozvíte se víc. Spolupořadatelem akce byl Ústav železničních konstrukcí a staveb Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Do problematiky brněnského diametru uvedl hosty vedoucí dopravního oddělení KAM Martin Všetečka.
Náhled do technologické koncepce podzemních drah přinesl specialista ze společnosti Siemens Mobility Jiří Pohl.
Lukáš Tittl z pražského Institutu plánování a rozvoje představil koncepci pražské podzemní železnice.
Jakub Zajíček z pražského Institutu plánování a rozvoje představil koncepci nové linky metra D v Praze.
Herbert Seelmann z brněnského VUT sdílel zkušenosti o podzemních drahách v sousední Vídni.
Po přednáškách následovala panelová diskuze všech zúčastněných.