Brno má dnes nejstarší územní plán v Česku. Platný je od roku 1994 a slouží tak už přes šestadvacet let. Původně se ale počítalo s tím, že platit bude pro období do roku 2010. I proto brněnští zastupitelé v roce 2002 rozhodli zahájit práce na plánu novém, jehož koncept ve třech variantách dokončila v roce 2010 firma Arch.Design. O dva roky později ale Nejvyšší správní soud zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy „krajský územní plán“ nadřízený tomu brněnskému.
Na krajských zásadách územního rozvoje závisí např. vedení silniční sítě včetně připravované silnice X43, po rozhodnutí soudu tak nebylo možné vybrat výslednou variantu konceptu nového územního plánu, muselo se čekat na nové vydání „krajského územního plánu“ a brněnští zastupitelé se shodli na pozastavení rozjetých prací.
V roce 2016 byly vydány nové krajské zásady územního rozvoje a tehdy nově vzniklá Kancelář architekta města Brna projednala s brněnským magistrátem i radními města první kroky k pořízení zcela nového územního plánu. I přes veškerou snahu by ale jeho schválení nebylo možné stihnout do konce roku 2022, kdy podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost, a tak se město rozhodlo soustředit síly na dokončení rozpracovaného konceptu.
V červnu 2018 proto zastupitelé města schválili pokyny pro dopracování návrhu územního plánu vycházejícího ze tří variant konceptu a v září byla zpracováním pověřena kancelář městského architekta. Brno si tak poprvé po vzoru ostatních velkých měst – Prahy, Plzně a Ostravy – zpracovává územní plán samo.
Územní plán města Brna je pro rozhodování na území města závazný, sám je ale podřízený Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje. Zásady, tedy tzv. „krajský územní plán“, určují například plochy a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu nadmístního významu, jako jsou silnice, vysokotlaké plynovody, oblastní vodovody nebo veřejné terminály.
Zásady územního rozvoje vycházejí z Politiky územního rozvoje České republiky, která je zároveň celostátním „územním plánem“. Určuje základní požadavky na rozvoj území celé České republiky a jsou v ní konkretizovány základní úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech.
Z historického centra na místo bývalého městského hřbitova s krajinářským architektem. Centrum Brna nabízí různé typy urbanizované krajiny – od ulic přes náměstí po parky. A to různých stáří, stylů i současného využití. Pohled krajinářského architekta v nich dokáže najít detaily, které mohou další profese přehlédnout. Akce proběhne jako součást festivalu Den architektury.
Realizace protipovodňových opatření je zásadní pro další rozvoj města. Město ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna připravuje úpravu nábřeží Svitavy v lokalitě bývalého areálu Zbrojovky. Brněnští radní schválili zahájení zadávacího řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro etapy XXI a XXII (Zbrojovka).
Fungující město není jen nahodilý shluk ulic, ale systém, kde zástavba vzniká podle plánu, řeší se dopravní propojení jeho částí a vybavení vším, co lidé k životu potřebují. Podobně to platí o sídelní zeleni, ani tady by neměl vládnout chaos. Konkrétně na stromy v uličním prostoru se zaměří připravovaný Městský standard uličních stromořadí jako prostředek pro plánování, výsadbu a péči o ně. Se souhlasem Rady města Brna ho zpracuje Kancelář architekta města Brna (KAM).