Brno má dnes nejstarší územní plán v Česku. Platný je od roku 1994 a slouží tak už přes šestadvacet let. Původně se ale počítalo s tím, že platit bude pro období do roku 2010. I proto brněnští zastupitelé v roce 2002 rozhodli zahájit práce na plánu novém, jehož koncept ve třech variantách dokončila v roce 2010 firma Arch.Design. O dva roky později ale Nejvyšší správní soud zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy „krajský územní plán“ nadřízený tomu brněnskému.
Na krajských zásadách územního rozvoje závisí např. vedení silniční sítě včetně připravované silnice X43, po rozhodnutí soudu tak nebylo možné vybrat výslednou variantu konceptu nového územního plánu, muselo se čekat na nové vydání „krajského územního plánu“ a brněnští zastupitelé se shodli na pozastavení rozjetých prací.

V roce 2016 byly vydány nové krajské zásady územního rozvoje a tehdy nově vzniklá Kancelář architekta města Brna projednala s brněnským magistrátem i radními města první kroky k pořízení zcela nového územního plánu. I přes veškerou snahu by ale jeho schválení nebylo možné stihnout do konce roku 2022, kdy podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost, a tak se město rozhodlo soustředit síly na dokončení rozpracovaného konceptu.
V červnu 2018 proto zastupitelé města schválili pokyny pro dopracování návrhu územního plánu vycházejícího ze tří variant konceptu a v září byla zpracováním pověřena kancelář městského architekta. Brno si tak poprvé po vzoru ostatních velkých měst – Prahy, Plzně a Ostravy – zpracovává územní plán samo.

Územní plán města Brna je pro rozhodování na území města závazný, sám je ale podřízený Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje. Zásady, tedy tzv. „krajský územní plán“, určují například plochy a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu nadmístního významu, jako jsou silnice, vysokotlaké plynovody, oblastní vodovody nebo veřejné terminály.
Zásady územního rozvoje vycházejí z Politiky územního rozvoje České republiky, která je zároveň celostátním „územním plánem“. Určuje základní požadavky na rozvoj území celé České republiky a jsou v ní konkretizovány základní úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech.

Vítězný návrh urbanistické soutěže od ateliéru schwerpunkt představuje dlouhodobou vizi proměny Staré osady z dopravně zatíženého přestupního uzlu v živé, bezpečné a dobře fungující centrum Židenic. Počítá se vznikem náměstí, tržnice, parku i kvalitních veřejných prostorů, s postupným propojením okolní blokové a sídlištní zástavby i s proměnou bariéry rušných ulic Svatoplukova a Gajdošova v novou městskou třídu. Vítězný návrh se stane podkladem pro koncepční urbanistickou studii další transformace území.
Brno získá novou budovu magistrátu – vznikne v centru města na reprezentativní okružní třídě a její podoba byla vybrána v mezinárodní soutěži. V ateliéru Tempo architekti přišli s návrhem otevřené stavby s atriem, pasáží mezi Kolištěm a Benešovou, zelení a vodním prvkem. Magistrát pro 21. století nabídne přehlednější služby veřejnosti, úspornější provoz i možnost budoucího rozšíření. Přijďte se na jeho budoucnost podívat do Galerie architektury Brno na Starobrněnské 18, čekají vás podrobné plány, model budovy s okolím i další soutěžní návrhy.
Po mnoha letech získává židenická Smuteční síň svou ztracenou krásu a už brzy bude znovu sloužit svému původnímu účelu. Vydejte se s námi na procházce za architekturou obdivovat řadu zdejších výtvarných děl i promyšlenou architektonickou podobu. Průvodci nám budou umělec Tomáš Ruller, architekt Marek Štěpán a starosta Židenic Petr Kunc, kteří stojí za rekonstrukcí budovy.