03 Proč trvá příprava nového územního plánu přes dvacet let?

Publikováno: 14.4.2020

Brno má dnes nejstarší územní plán v Česku. Platný je od roku 1994 a slouží tak už přes šestadvacet let. Původně se ale počítalo s tím, že platit bude pro období do roku 2010. I proto brněnští zastupitelé v roce 2002 rozhodli zahájit práce na plánu novém, jehož koncept ve třech variantách dokončila v roce 2010 firma Arch.Design. O dva roky později ale Nejvyšší správní soud zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy „krajský územní plán“ nadřízený tomu brněnskému.

03 Proč trvá příprava nového územního plánu přes dvacet let?

Na krajských zásadách územního rozvoje závisí např. vedení silniční sítě včetně připravované silnice X43, po rozhodnutí soudu tak nebylo možné vybrat výslednou variantu konceptu nového územního plánu, muselo se čekat na nové vydání „krajského územního plánu“ a brněnští zastupitelé se shodli na pozastavení rozjetých prací.

Proč se město rozhodlo pokračovat v dopracování konceptu?

V roce 2016 byly vydány nové krajské zásady územního rozvoje a tehdy nově vzniklá Kancelář architekta města Brna projednala s brněnským magistrátem i radními města první kroky k pořízení zcela nového územního plánu. I přes veškerou snahu by ale jeho schválení nebylo možné stihnout do konce roku 2022, kdy podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost, a tak se město rozhodlo soustředit síly na dokončení rozpracovaného konceptu.

V červnu 2018 proto zastupitelé města schválili pokyny pro dopracování návrhu územního plánu vycházejícího ze tří variant konceptu a v září byla zpracováním pověřena kancelář městského architekta. Brno si tak poprvé po vzoru ostatních velkých měst – Prahy, Plzně a Ostravy – zpracovává územní plán samo.

Jaká je hierarchie územního plánování?

Územní plán města Brna je pro rozhodování na území města závazný, sám je ale podřízený Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje. Zásady, tedy tzv. „krajský územní plán“, určují například plochy a koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu nadmístního významu, jako jsou silnice, vysokotlaké plynovody, oblastní vodovody nebo veřejné terminály.

Zásady územního rozvoje vycházejí z Politiky územního rozvoje České republiky, která je zároveň celostátním „územním plánem“. Určuje základní požadavky na rozvoj území celé České republiky a jsou v ní konkretizovány základní úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech.

Další články

V Brně začínají platit pravidla pro městské investice ve veřejném prostoru, hlídat je bude Kancelář architekta města

V Brně začínají platit pravidla pro městské investice ve veřejném prostoru, hlídat je bude Kancelář architekta města

15.10.2026

Jednotný postup pro přípravu městských investic, které ovlivňují podobu ulic, náměstí, parků a dalších veřejných prostranství, schválila Rada města Brna. Pravidla už platí pro magistrát a městské příspěvkové organizace a schválením koncernového pokynu se jejich působnost rozšíří také na městské obchodní společnosti. Cílem je zajistit, aby se urbanistická, architektonická a uživatelská kvalita připravovaných projektů řešila už na jejich začátku. Koncepčním pracovištěm města pro veřejný prostor je Kancelář architekta města Brna, která bude k jednotlivým záměrům vydávat koncepční vyjádření.

Přednáška: Od participace k realizaci

Přednáška: Od participace k realizaci

9.10.2026

Jakým způsobem správně vyhodnotit výsledky participace? Jak je přeložit do jazyka veřejné městské správy a sladit je se strategickými dokumenty, technickými požadavky, majetkovými vztahy, dopravním řešením nebo možnostmi financování? To je téma třetí přednášky z cyklu Negotiated Resilience, na které se podělíme o zkušenosti s taktickým urbanismem na třídě Kapitána Jaroše.

Výstava: Budoucnost Staré osady | PRODLOUŽENO

Výstava: Budoucnost Staré osady | PRODLOUŽENO

23.9.2026

Vítězný návrh urbanistické soutěže od ateliéru schwerpunkt představuje dlouhodobou vizi proměny Staré osady z dopravně zatíženého přestupního uzlu v živé, bezpečné a dobře fungující centrum Židenic. Počítá se vznikem náměstí, tržnice, parku i kvalitních veřejných prostorů, s postupným propojením okolní blokové a sídlištní zástavby i s proměnou bariéry rušných ulic Svatoplukova a Gajdošova v novou městskou třídu. Vítězný návrh se stane podkladem pro koncepční urbanistickou studii další transformace území.