06 Proč potřebujeme nový územní plán do konce roku 2022? A co když nebude?
Brno má dnes jeden z nejstarších územních plánů v České republice. Dokument z roku 1994 platí už přes šestadvacet let, v řadě ohledů proto nevyhovuje současné situaci a nereaguje na potřeby lidí. Brno navíc potřebuje nový územní plán, protože podle stavebního zákona vyprší tomu stávajícímu platnost právě na konci roku 2022.
V každodenní životě problémy způsobované stávajícím územním plánem pociťujeme všichni – nejvíce v dopravě a bydlení. Plochy určené pro bydlení jsou z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání další komplikace, například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a inženýrskou infrastrukturu. Opuštěné tovární areály v centru města, stejně jako bývalá zemědělská družstva v okrajovějších městských částech, nemohou být ze stejného důvodu rozvíjeny a dále zvyšují tlak na novou výstavbu za městem.
Ceny bytů v Brně za posledních šest let narostly takřka dvojnásobně. Tato situace vede například k tomu, že lidé nebydlí tam, kde pracují, ale stěhují se mimo město. Ve výsledku tak stagnující územní plán způsobuje řadu navazujících problémů – každodenní dojížďky, negativní vliv na životní prostředí a zvýšené náklady na údržbu infrastruktury.
Co když se nový územní plán nestihne schválit?
Pokud by Brno nemělo na začátku roku 2023 nový územní plán a ten stávající by podle stavebního zákona přestal platit, mohl by nastat nejhorší scénář. Město by bez platného územního plánu ztratilo základní koncepci rozvoje, nemělo by jak hlídat výškové limity, intenzitu zástavby a krajinný i urbanistický ráz města a svých částí.
Rozhodování o změnách v území by se tak odkazovalo pouze na obecně platné právní předpisy a nezohledňovalo by priority města i jeho obyvatel. Výsledkem by byl chaos, nově vznikající zástavba by byla nepředvídatelná velikostí i způsobem využití a nebylo by možné zabránit stavbám rostoucím na místech vybraných pro strategické projekty – nemocnice, sportoviště či městský okruh.
Zároveň by bylo možné – mimo zákonem stanovené výjimky, jako je mj. dopravní a technická infrastruktura, stavby pro zemědělství, ochranu přírody nebo vodohospodářství – stavět pouze v tzv. intravilánu, tedy v zastavěném území obce z roku 1966. Brno sice v této situaci může požádat o vymezení samostatně zastavěného území, do doby nabytí jeho účinnosti by ale nemohly mimo intravilán vznikat např. rodinné ani bytové domy.
