Územní plán je mapou, která určuje, kde, co a jak se může v Brně stavět. Ukazuje, kde budou plochy chráněny pro určitý typ využití, jaká má být v oblasti výšková úroveň i typ zástavby. Jak jeho jednotlivé barvy, grafické prvky i identifikátory číst?
Územní plán člení celé území Brna na plochy, které dělí podle využití. Plochy stabilizované, kde územním plánem stanovené využití území vychází z jeho dosavadního charakteru a potvrzuje jej, jsou značeny sytými barvami. Plochy změn (jinak také plochy návrhové) jsou překryty bílou křížovou šrafou a na první pohled působí světlejší oproti plochám stabilizovaným. Tyto se dále člení na plochy zastavitelné nově určené k zastavění, plochy přestaveb určené k obnově i ke změně stávající zástavby na nové využití a plochy změn v krajině.
Rozvojovou lokalitou je část území vymezená v územním plánu, která je určena k zástavbě či přestavbě, a poznáme ji podle ohraničení zubatou čarou. V tzv. kartách lokalit, které nalezneme v textové části územního plánu, jsou pro ně určeny zpřesňující podmínky využití na uspořádání a využití území. Rozvojových lokalit je v územním plánu vymezeno více než 300.
Podle způsobu (funkčního) využití se plochy dělí na 18 typů a rozeznat je lze podle barev. Mezi nimi lze uvést plochy bydlení, plochy veřejné vybavenosti, plochy sportu, plochy výroby a skladování, plochy dopravní infrastruktury, plochy městské zeleně, plochy rekreace, plochy zemědělské aj.
Oproti stávajícímu územnímu plánu umožní nový územní plán přehlednější orientaci díky systémovému identifikátoru jednotlivých oblastí, ze kterého bude jasné, jaká má být v oblasti výšková úroveň a struktura zástavby. Naleznete ho vždy napsaný na každé z ploch.
Jak bude nový územní plán podrobný?
Půjde o mapu pracující v měřítku 1:10 000, kde bude 1 milimetr odpovídat 10 metrům skutečného města. Nový územní plán tak neurčuje podrobná řešení pozemků či jednotlivých budov, ale zaměřuje se na rozvoj celého města i charakter a využití jeho lokalit. V dokumentu tak nalezneme plochy určené pro výstavbu obytných čtvrtí, vedení dopravních staveb či technické infrastruktury, ale nikoli přesné umístění budov, stromů nebo laviček.
Zpravidla tak jsou na výkrese zobrazovány plochy, které mají více než 5000 m2. Územní plán například nezobrazuje všechny ulice, drobné plochy zeleně, technickou vybavenost, jako jsou některé trafostanice, vodárenské objekty apod., ale sjednocuje je do ploch, kde je zobrazena jejich převažující funkce.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.