KAM zveřejnila výsledky průzkumu maloobchodní sítě. Jde o sedmé sčítání od roku 1997. Brno je jediné město v České republice, které sleduje data za posledních dvacet let.
Průzkum maloobchodní sítě poprvé organizovala Kancelář architekta města Brna. Nově se zaměřila také na provozovny komerčních služeb a rozšířila sledované území Brna o obchodní zónu v Modřicích. Pracovníci z řad studentů mapovali umístění zařízení, sortiment, provozní dobu a v případě prodeje zboží i prodejní plochu. Data sbírali od října do prosince loňského roku a teď poslouží jako podklad pro územní plánování města.
Výsledky průzkumu ukázaly, že počet prodejen a velikost prodejní plochy v Brně jsou za poslední čtyři roky stabilní. Zastavil se i trend úbytku malých obchodů. Nejčastějším typem zboží jsou potraviny, zmenšuje se plocha kamenných obchodů s domácími potřebami, elektronikou nebo počítači. Mezi službami vedou restaurace, kterých je kolem pěti set.
Za rok 2017 bylo sečteno celkem 7 628 zařízení, z toho 3 948 prodejen zboží a 3 208 provozoven služeb. Ve srovnání s čísly z roku 2013 jde o mírné navýšení o necelých dvě stě nových prodejen zboží.
Prodejní plocha prodejen zboží v Brně v roce 2017 je přes 641 tisíc metrů čtverečních. Oproti roku 2013 je to pokles o necelých pět procent. Nejvyšší úbytky prodejní plochy zaznamenal průzkum v městských částech Bohunice, Brno-jih a Ivanovice. U většiny z nich však zmenšení plochy souvisí s náhlým zánikem prodejen typu autosalonů, autobazarů a stavebnin.
V posledních čtyřech letech se zastavil trend úbytku plochy a počtu menších prodejen pod tisíc metrů čtverečních, který se objevil po roce 2000. Naopak mírné snížení ploch lze zaznamenat u prodejen nad tři tisíce metrů čtverečních. Stále platí, že zhruba devadesát procent maloobchodní sítě tvoří malé prodejny pod dvě stě metrů čtverečních. Jejich podíl na celkové prodejní ploše je ale pouze čtvrtinový.
„Výsledky průzkumu ukazují jen zanedbatelné změny oproti předchozím letům a potvrzují spíše stabilizaci brněnské maloobchodní sítě. Dílčí změny se týkají konkrétních typů sortimentu. Například pokračuje plošný útlum sortimentní skupiny domácích potřeb, prodeje elektroniky, počítačové techniky, knih či hudebnin, což je trend týkající se pravděpodobně i dalších měst a do jisté míry je svázán s častým využíváním internetového způsobu prodeje těchto sortimentů,“ shrnul výsledky sociální geograf KAM a vedoucí průzkumu Jiří Malý.
Dlouhodobě plošně i početně nejsilnější skupinou sortimentu jsou v Brně potraviny zaujímající zhruba čtvrtinu celkové prodejní plochy. V oblasti služeb jsou nejrozšířenější skupinou pohostinství, přičemž nejčastější jsou restaurace (téměř 500 provozoven), a kavárny (přes 200). Významně zastoupeny jsou kosmetické služby, zejména kadeřnictví (přes 300), a banky (přes 100).
Nejsilnější pozici si mezi městskými částmi drží Brno-střed, kde je koncentrována téměř polovina prodejen zboží a služeb. Střed města je charakteristický i nejvyšší pestrostí sortimentu.
Důležitým cílem průzkumu je také zachycení stavu městského parteru, tedy umístění prodejen v přízemí domů, v ulicích a náměstích. Zatímco v parteru je umístěno přes sedmdesát procent prodejen zboží a přes osmdesát procent provozoven služeb, v nákupních centrech je lokalizováno dvanáct procent prodejen zboží a zhruba šest procent provozoven služeb. V nákupních centrech jsou však situovány v průměru plošně větší prodejny.
Počet otevřených prodejen roste po šesté hodině ráno. Mezi třetí a čtvrtou odpoledne je otevřeno přes pětadevadesát procent obchodů. Zavírací doba nastupuje výrazněji od páté hodiny odpoledne. V případě služeb je otevírací doba mírně posunutá, začíná kolem sedmé hodiny ranní a odpoledne je zavírání pozvolnější, odráží tak provoz restaurací, hospod a barů, které jsou otevřeny do pozdějších nočních hodin.
Data z maloobchodu využije KAM pro plánovaný průzkum budov, který se zaměří nejen na funkční využití parteru, ale i na formu a strukturu zástavby, například podlažnosti budov. Novinkou bude i to, že v následujících měsících připravíme webovou aplikaci, která data a výsledky z průzkumu přiblíží veřejnosti v jednoduché a přehledné formě.
Kompletní výsledky průzkumu si můžete stáhnout zde.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.