Písek se na Černovické terase získává už zhruba sto let a ještě nějakou dobu bude těžba pokračovat. Co se s více než 50hektarovým územím stane potom? Nebylo by možné už neaktivní části areálu zpřístupnit lidem? A jak chránit tamní hnízdiště zákonem chráněné břehule říční? Tyto a další otázky klade zadání soutěže o návrh parku Černovická pískovna, která bude zahájena 7. ledna.
Vedení Brna loni v květnu souhlasilo s přípravou urbanisticko-krajinářské jednofázové otevřené projektové soutěže o návrh a uložili Kanceláři architekta města Brna vytvořit soutěžní podmínky pro její zahájení. Soutěžní porota tyto podmínky odsouhlasila v listopadu 2021 a dnes vyhlášení soutěže i soutěžní podmínky schválili brněnští radní. Zahájena bude 7. ledna, lhůta pro podání návrhů poběží do 8. dubna. O výběru návrhu se rozhodne pravděpodobně v květnu 2022.
Nevšední lokalita bude po svém otevření zajímavým cílem procházek i výletů. Má ovšem minimálně dvě specifika. Vzhledem k tomu, že se jedná o území, kde aktivně probíhá těžba a bude v určité míře probíhat i nadále, bude jeho přeměna na park probíhat kontinuálně. Druhým faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je zvýšená ochrana přírody. Jelikož jde o nepřístupný prostor, vznikla tu mozaika rozmanitých biotopů přitahující množství běžně se vyskytujících i vzácnějších druhů živočichů. Území má vysokou biologickou hodnotu, např. zde bylo zjištěno více než 40 zvláště chráněných druhů ptáků. Příkré stěny těžebních jam slouží jako hnízdiště třeba vlhy pestré nebo břehule říční.
Kromě zadavatele soutěže, tedy města Brna, leží zachování divoké přírody na srdci i respondentům online ankety, kterou jsme vypsali minulý rok v květnu. Zapojilo se do ní téměř 600 hlasujících. Cílem bylo zjistit, co si v místě pískovny lidé do budoucna představují a co jim dnes v oblasti nejvíce chybí. Naprostá většina respondentů by v parku ráda pozorovala divokou přírodu. Dále zde účastníci preferují pěší a cyklistické propojení mezi jednotlivými městskými částmi, sportovní zázemí, naučnou stezku, dětská hřiště nebo vodní plochy.
Týmy architektů by měly stanovit vývojový scénář a výsledné ideální rozvržení funkcí v území, kde se střetávají požadavky na rekreaci a ochranu přírody a kde ustupuje priorita těžebních zájmů do pozadí. Měly by nabídnout pohled na využití území, které ještě nebylo odtěženo, ale ve střednědobém horizontu bude. Stejně tak by řešení mělo navrhnout, jakým způsobem bude s krajinou naloženo po odtěžení. Do řešeného území je zahrnuta v severní části oblast s aktivní těžbou písků a štěrkopísků i část dotčená historickou těžbou těchto surovin, v současnosti s probíhajícími rekultivačními pracemi, a v jižním výběžku plocha bývalé těžební jámy, kde k rekultivaci doposud nedošlo. Cílem je získat výhled ve dvou až čtyřech časových úsecích na příštích 50 let.
Analytická část Městského standardu uličních stromořadí je hotová a v současnosti probíhají práce na návrhu úprav. Předchozí rok byl přitom ve znamení koncepčních příprav zadání a referenčního průzkumu několika vybraných stromořadí. Dokument se po svém dokončení zaměří na stromy v uličním prostoru a bude sloužit jako nástroj pro plánování, výsadbu a péči o ně.
Město Brno se na základě rozhodnutí svých radních ohrazuje proti návrhu novely stavebního zákona, která by významně omezila pravomoci v oblasti městských stavebních předpisů. Návrh, který byl do zákona připojen jako tzv. přílepek v souvislosti se změnou energetického zákona, se nyní vrací k projednání do Poslanecké sněmovny. Je potřeba, aby byla zachována kompetence velkých měst vysazovat stromy v ulicích a regulovat výstavbu na svém území.
Brno se dočká nové haly pro cyklisty a atlety! Architektonickou soutěž vyhrál ateliér OVA, který navrhl moderní dřevěný pavilon propojující město s parkem. Udržitelná stavba se stane skvělým zázemím pro sport – kombinace velodromu a atletické arény navíc přináší nejen úsporu nákladů, ale také efektivní přístup k výstavbě sportovišť, která jsou praktická i vizuálně atraktivní.