Každý den ji navštívily stovky cestujících a další lidé se zastavovali u velkého modelu čtvrti Trnitá s novým nádražím. Designová Čekárna na dolním nádraží se cestujícím zpřístupnila v květnu a zůstávala otevřená každý den do úplného konce sedm měsíců trvající velké vlakové výluky brněnského hlavního nádraží.
Cílem Čekárny bylo oživit dříve zanedbané přednádraží a vytvořit z něj zajímavý kulturní i společenský prostor. V srpnu tak prostory poblíž dolního nádraží posloužily například pro promítání letního kina. „Já jsem se v Čekárně stavil při každé cestě vlakem. Nejenže zpříjemnila čekání na vlak, byla výbornou propagací nové čtvrti a rozvojových plánů města Brna,“ doplňuje Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města, která stála za návrhem celého projektu. O provoz se starala organizace TIC Brno, na jeho přípravě se podílely i další městské firmy – Brněnské komunikace, nebo Veřejná zeleň města Brna.
Další budoucnost dolního nádraží a jeho okolí po ukončení vlakové výluky i nadále představuje výstava poprvé zveřejněná právě v Čekárně, najít ji můžete online na našich webových stránkách. Následujícím krokům města Brna i Správy železniční dopravní cesty, včetně připravované mezinárodní architektonické soutěže na nové hlavní nádraží, se věnovala reportáž České televize.
Co přesně se skrývá v balících, které se sešly u nás na Zelném trhu, se zatím nedozví nikdo. Výjimkou je sekretář soutěže a porotci. Ti jediní do nich mohou nahlédnout. Jedná se totiž o návrhy nového hlavního nádraží v Brně.
V letošním roce začne dlouho očekávané oživení řeky Svratky v úseku od Riviéry k železničnímu viaduktu na Uhelné ulici. Řeka dostane více prostoru a obyvatelé Brna zase místo u vody, kam mohou vyrazit na procházky, za sportem i odpočinkem. Bude se jednat o klidné bezbariérové prostředí vhodné pro vozíčkáře, seniory či maminky s dětmi. Vznikne zde živá zóna, kde se budou lidé potkávat a aktivně trávit svůj čas.
Jak se Brno staví k vyhlášení památkové zóny na svém území? Jaký by měla mít rozsah a regulace? A jak celou věc ovlivňují pozdní zápisy do seznamů kulturních památek?