Rok od rekonstrukce vyvolala podoba Dominikánského náměstí řadu rozporuplných reakcí. Rádi bychom tímto vyvrátili některá nedorozumění a omyly a obhájili jeho architektonickou a urbanistickou kvalitu, za kterou stojíme a na které jsme se podíleli spolu s městskou částí, Brnem a dalšími partnery. Náměstí funguje a vidíme to každý den. Není to sice natolik intenzivně využívané místo, jakým je Náměstí Svobody, ale lidé zde sedí na lavičkách ve stínu kostela i na kamenných lavicích pod mladými stromy. Náměstí nabízí překvapivě klidný kout v kulisách výstavních domů na dosah ruchu centra města.
Dominikánské náměstí je vedle Náměstí Svobody a Zelného trhu jedním ze tří historických centrálních prostranství města Brna a z toho titulu vždy sloužilo jako společenské, správní a tržní místo ve městě. Náměstí nikdy nebylo parkem ani parkovým náměstím. Rozhodli jsme se tento fakt respektovat, nevnášet do historické urbanistické struktury nový prvek a ponechat jej zadlážděné. Dlážděné náměstí umožňuje široké možnosti využití a městských aktivit od instalace restauračních zahrádek, konání trhů a demonstrací po parkování svateb. Míra a způsob využití náměstí je otázkou nejen poptávky a tradice, ale i fantazie, kapacity a finančních možností organizátorů. Lze očekávat, že Brno do budoucna bude život veřejných prostranství rozvíjet, čímž se přiblíží standardům západoevropských měst, jejichž kupříkladu celoroční potravinové trhy nelze s našimi zatím příliš srovnávat. I proto je na Dominikánském náměstí plánováno pravidelné používání přechodného pódia. Žádoucí univerzalita prostranství je ostatně i důvodem, proč má povrch konstantní spád a nikoli terasy, zdi nebo schody. Možné to není ani technicky, a to vzhledem k existenci sklepů a archeologických nálezů těsně pod úrovní terénu téměř na polovině náměstí.
K zadláždění byla použita původní kamenná dlažba včetně původního kladení, nikoli beton. Můžeme možná polemizovat nad vizuálem dlažby, její skladbou nebo barevností. Konzervativní dlažba ale v tomto případě nekonkuruje kvalitním a krásným fasádám budov na náměstí a je zcela v souladu i s jejich měřítkem.
O čem však polemizovat nelze, je umístění trávníku na tento typ náměstí. Jeho existence by všechny zmíněné možnosti využití znemožnila a za cenu velmi vysokých nákladů na péči by mohla mít maximálně okrasnou funkci. Trávník v tomto kontextu je zcela něčím jiným než pobytová louka v parku Lužánky. Aby plnil pobytovou funkci, musel by být opatřen závlahovým systémem a poměrně dlouhými „zavíracími“ hodinami umožňujícími jeho regeneraci. Jeho zavlažování by sice snížilo teplotu celého prostranství, způsobilo by ale také zavlhání sklepů okolních budov i historických sklepů pod náměstím. Problematiku adaptačních opatření městského prostředí na změnu klimatu chápeme a v každém projektu zvažujeme všechny dostupné možnosti, v tomto případě jsme upřednostnili tradiční přístup tvorby městského prostranství respektující jeho historickou podobu a funkci. Z tohoto důvodu jsme volili výsadbu stromů, které budou stínit zpevněné plochy náměstí a nabízet velmi komfortní městské prostředí. Nebude to hned, zabere to 10 až 15 let. Stromy jsou zasazeny v místech, kde mají prostor pro tvorbu svého kořenového systému, která je ještě podpořena instalací prokořenitelných buněk, zamezujících stlačování okolního povrchu a zeminy s kořeny.
Brněnské Vánoce Foto: TIC BRNO
Jak jsme vás také v době rekonstrukce informovali, původní plán počítal s umístěním stromů podél pasáže Jalta v severní části náměstí. Tato varianta by ještě více podtrhla společenské využití náměstí. Při stavebních pracích ale archeologové objevili před Jaltou původní základové zdivo středověkých domů z období vrcholné gotiky. Národní památkový ústav, Odbor památkové péče a Archeologický ústav proto zcela vyloučili vysazení stromů před Jaltou. Do jednání o podobě náměstí vstupovalo mnoho stran (politické vedení Brna, památkáři, městská část, magistrát, městské firmy a další) – řešilo se, zda bude možné stromy na náměstí vůbec vysadit. My jsme bojovali o každý z nich. A jsme rádi, že jsme vybojovali čtyři platany uprostřed náměstí, které během pěti let výrazně vyrostou.
Posledním tématem je dodatečné umístění vodních prvků na náměstí. S těmi je od začátku rekonstrukce počítáno. Ne vždy jde ve městě vše tak, jak chcete. Letošní soutěž na kašny bude v pořadí už druhá. První se konala v roce 2008 a nevzešel z ní žádný návrh, který by Brno chtělo realizovat. My doufáme, že na druhý pokus se to podaří. Jestli máte sochařský talent, prosím přihlaste se. Dominikánské náměstí si zaslouží krásnou kašnu, protože je krásné.
Depozitář Moravské galerie v brněnských Řečkovicích představuje moderní úložný prostor pro umělecké sbírky a zároveň architektonicky výjimečnou stavbu propojující funkčnost s otevřeností veřejnosti. Právě tam povedou naše společné kroky během dubnové procházky za architekturou. Akce proběhne ve čtvrtek 3. dubna od 16.30. Průvodcem nám bude spoluautor budovy Jozef Kubín.
Ulice Orlí, v úseku od Masarykovy po Josefskou, projde v blízké době úpravou. Stavbaři zde postupně opraví plynovod, poté přijde na řadu dlažba a na konci bude obnoveno stromořadí. Brno si díky tomu společně s Kanceláří architekta města vyzkouší moderní postupy péče o zeleň v centru. Na ulici v novém hávu se mohou Brňané a návštěvníci těšit po letních prázdninách.
Novela energetického zákona, kterou včera schválila Poslanecká sněmovna, vážně omezuje pravomoci tří největších měst Česka při regulaci umisťování technické infrastruktury. Tento krok do budoucna sníží kvalitu života, neboť může mít zásadní negativní dopad na urbanismus měst, veřejná prostranství a zeleň. Vedení Brna ve spolupráci s dalšími radnicemi a odbornými organizacemi apeluje na nápravu celé situace a je i nadále připraveno podniknout veškeré kroky k navrácení pravomocí a obnovení dosavadního rozsahu regulací.