Dominikánské náměstí si zaslouží krásnou kašnu, protože je krásné

Publikováno: 5.11.2019

Rok od rekonstrukce vyvolala podoba Dominikánského náměstí řadu rozporuplných reakcí. Rádi bychom tímto vyvrátili některá nedorozumění a omyly a obhájili jeho architektonickou a urbanistickou kvalitu, za kterou stojíme a na které jsme se podíleli spolu s městskou částí, Brnem a dalšími partnery. Náměstí funguje a vidíme to každý den. Není to sice natolik intenzivně využívané místo, jakým je Náměstí Svobody, ale lidé zde sedí na lavičkách ve stínu kostela i na kamenných lavicích pod mladými stromy. Náměstí nabízí překvapivě klidný kout v kulisách výstavních domů na dosah ruchu centra města.

Dominikánské náměstí si zaslouží krásnou kašnu, protože je krásné

Náměstí slouží jako společenské místo

Dominikánské náměstí je vedle Náměstí Svobody a Zelného trhu jedním ze tří historických centrálních prostranství města Brna a z toho titulu vždy sloužilo jako společenské, správní a tržní místo ve městě. Náměstí nikdy nebylo parkem ani parkovým náměstím. Rozhodli jsme se tento fakt respektovat, nevnášet do historické urbanistické struktury nový prvek a ponechat jej zadlážděné. Dlážděné náměstí umožňuje široké možnosti využití a městských aktivit od instalace restauračních zahrádek, konání trhů a demonstrací po parkování svateb. Míra a způsob využití náměstí je otázkou nejen poptávky a tradice, ale i fantazie, kapacity a finančních možností organizátorů. Lze očekávat, že Brno do budoucna bude život veřejných prostranství rozvíjet, čímž se přiblíží standardům západoevropských měst, jejichž kupříkladu celoroční potravinové trhy nelze s našimi zatím příliš srovnávat. I proto je na Dominikánském náměstí plánováno pravidelné používání přechodného pódia. Žádoucí univerzalita prostranství je ostatně i důvodem, proč má povrch konstantní spád a nikoli terasy, zdi nebo schody. Možné to není ani technicky, a to vzhledem k existenci sklepů a archeologických nálezů těsně pod úrovní terénu téměř na polovině náměstí.

Všude je kamenná dlažba, žádný beton

K zadláždění byla použita původní kamenná dlažba včetně původního kladení, nikoli beton. Můžeme možná polemizovat nad vizuálem dlažby, její skladbou nebo barevností. Konzervativní dlažba ale v tomto případě nekonkuruje kvalitním a krásným fasádám budov na náměstí a je zcela v souladu i s jejich měřítkem.

Proč není na náměstí trávník

O čem však polemizovat nelze, je umístění trávníku na tento typ náměstí. Jeho existence by všechny zmíněné možnosti využití znemožnila a za cenu velmi vysokých nákladů na péči by mohla mít maximálně okrasnou funkci. Trávník v tomto kontextu je zcela něčím jiným než pobytová louka v parku Lužánky. Aby plnil pobytovou funkci, musel by být opatřen závlahovým systémem a poměrně dlouhými „zavíracími“ hodinami umožňujícími jeho regeneraci. Jeho zavlažování by sice snížilo teplotu celého prostranství, způsobilo by ale také zavlhání sklepů okolních budov i historických sklepů pod náměstím. Problematiku adaptačních opatření městského prostředí na změnu klimatu chápeme a v každém projektu zvažujeme všechny dostupné možnosti, v tomto případě jsme upřednostnili tradiční přístup tvorby městského prostranství respektující jeho historickou podobu a funkci. Z tohoto důvodu jsme volili výsadbu stromů, které budou stínit zpevněné plochy náměstí a nabízet velmi komfortní městské prostředí. Nebude to hned, zabere to 10 až 15 let. Stromy jsou zasazeny v místech, kde mají prostor pro tvorbu svého kořenového systému, která je ještě podpořena instalací prokořenitelných buněk, zamezujících stlačování okolního povrchu a zeminy s kořeny.

Brněnské Vánoce Foto: TIC BRNO

Boj o platany

Jak jsme vás také v době rekonstrukce informovali, původní plán počítal s umístěním stromů podél pasáže Jalta v severní části náměstí. Tato varianta by ještě více podtrhla společenské využití náměstí. Při stavebních pracích ale archeologové objevili před Jaltou původní základové zdivo středověkých domů z období vrcholné gotiky. Národní památkový ústav, Odbor památkové péče a Archeologický ústav proto zcela vyloučili vysazení stromů před Jaltou. Do jednání o podobě náměstí vstupovalo mnoho stran (politické vedení Brna, památkáři, městská část, magistrát, městské firmy a další) – řešilo se, zda bude možné stromy na náměstí vůbec vysadit.  My jsme bojovali o každý z nich. A jsme rádi, že jsme vybojovali čtyři platany uprostřed náměstí, které během pěti let výrazně vyrostou.

Vodní prvky podruhé

Posledním tématem je dodatečné umístění vodních prvků na náměstí. S těmi je od začátku rekonstrukce počítáno. Ne vždy jde ve městě vše tak, jak chcete. Letošní soutěž na kašny bude v pořadí už druhá. První se konala v roce 2008 a nevzešel z ní žádný návrh, který by Brno chtělo realizovat. My doufáme, že na druhý pokus se to podaří. Jestli máte sochařský talent, prosím přihlaste se. Dominikánské náměstí si zaslouží krásnou kašnu, protože je krásné.

Další články

Procházka: Na břeh Staré Ponávky

Procházka: Na břeh Staré Ponávky

21.2.2020

Brownfield proměněný v areál s úspornými technologiemi a revitalizovaným nábřežím Staré Ponávky, tam budou směřovat kroky letošní první procházky s městským architektem.

Veřejné setkání k podobě náměstí Míru přineslo stovky námětů

Veřejné setkání k podobě náměstí Míru přineslo stovky námětů

18.2.2020

Stovky cenných názorů a podnětů na současnou i budoucí podobu centra Masarykovy čtvrti jsme získali od více než 160 zájemců, kteří ve čtvrtek 13. února přišli na veřejné setkání. Potvrdil se tak zájem o připravovanou urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení náměstí Míru a přilehlého bývalého vojenského areálu Lerchova.

Proleťte se nad nábřežím Svratky i areálem BVV

Proleťte se nad nábřežím Svratky i areálem BVV

13.2.2020

Nové dronové záběry čtyř úseků nábřeží řeky Svratky a areálu brněnského výstaviště doplnily interaktivní aplikace na našem webu. Mapy nahlížející na Brno z ptačího pohledu, které používáme při územním plánování, tak zpřístupňujeme i veřejnosti.