Jak adaptovat Brno na měnící se klimatické podmínky? Co ho nejlépe ochrání před záplavami, dlouhotrvajícími suchy a následnými ekonomickými a ekologickými dopady? A jaká řešení nabízí modrozelená infrastruktura? Nejen těmto otázkám se v úterý 19. října 2021 věnovala konference na brněnské hvězdárně. Jejími organizátory byla Kancelář architekta města Brna a za město Brno Odbor životního prostředí.
Společný cíl – nenechat Brno na suchu. Toto téma letos rezonovalo konferencí o modrozelené infrastruktuře v budově brněnské hvězdárny. Spolupráce mezi městem Brnem, jeho příspěvkovými organizacemi i soukromými subjekty nad adaptačními opatřeními je zvláště potřebná ve chvíli, kdy se proměny klimatu projevují při péči o městskou zeleň, hospodaření s dešťovou vodou i při každodenním pohybu v ulicích města.
„Město Brno k tématice přistupuje zodpovědně a i do budoucna chce stavět na už teď rozjetých pilotních projektech. Den po konferenci například Rada města Brna schválila vypracování studie na využití srážkových vod hned v sedmi městských částech na území o rozloze skoro 400 ha. Také podnikáme další konkrétní kroky v souvislosti s výsadbou zeleně a efektivním využíváním vody. Zároveň se snažíme do procesu zapojit odborný sektor i veřejnost, a to ve snaze zviditelnit potřebnost a důležitost tzv. modrozelených opatření. Změna na tento typ infrastruktury musí přijít prostřednictvím spolupráce politiků, firem, projektantů, realizátorů, úředníků a správců, aby tato řešení byla funkční,“ konstatoval 1. náměstek primátorky Petr Hladík.
Konference o modrozelené infrastruktuře Nenech Brno na suchu se konala 19. října 2021 na brněnské hvězdárně. Ve třech blocích se věnovala hospodaření s dešťovou vodou (modrá sekce), zelené infrastruktuře (zelená sekce) a již existujícím opatřením a příkladům (sekce realizace). „V tuto chvíli jsme všichni na jedné lodi a téma adaptace města jde napříč profesemi. Už nestačí osamocené projekty. Pokud chceme žít ve městě, které je na přicházející změny připravené a odolá jim, je nutné nad současnými výzvami přemýšlet u široké palety městských projektů už ve chvíli, kdy se zadávají. Město v tomto musí fungovat jako celek. Jsme proto rádi, že je stále více jednotlivců i organizací z různých oborů, kteří se ke společné snaze přidávají,“ dodal odborník na modrozelenou infrastrukturu Radim Vítek z kanceláře městského architekta.
Akci doprovázely tematické panelové diskuze. Konference se zaobírala fungováním města jako celku, spoluprací mezi obory a motivací k zapojení dalších partnerů, jako jsou firmy, instituce i občané, na dosažení společného cíle – adaptovat město na měnící se klimatické podmínky.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.