Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Nejen na tyto otázky hledal odpovědi online seminář pořádaný Kanceláří architekta města Brna ve čtvrtek 25. března. K pětici přednášejících se přes aplikaci Teams připojila téměř stovka posluchačů. Spolupořadatelem akce byl Ústav železničních konstrukcí a staveb Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
Projekt severojižního kolejového diametru, často zkracován jako SJKD, je v Brně v různých variantách připravován dlouhé desítky let a už brzy by mohl získat konkrétní podobu. S rozhodnutím, kterou možnost zvolit a kudy přesně trať povede, pomůže především připravovaná studie proveditelnosti. Hotová by měla být v roce 2022. Odborným garantem projektu je Kancelář architekta města Brna.
Do problematiky brněnského diametru uvedl hosty vedoucí dopravního oddělení KAM Martin Všetečka. Náhled do technologické koncepce podzemních drah přinesl specialista ze společnosti Siemens Mobility Jiří Pohl. Lukáš Tittl a Jakub Zajíček z pražského Institutu plánování a rozvoje představili koncepci podzemní železnice a nové linky metra D. Herbert Seelmann z brněnského VUT sdílel zkušenosti o podzemních drahách v sousední Vídni. Po přednáškách následovala panelová diskuze všech zúčastněných.
Záznam všech přednášek si můžete prohlédnout na kambrno.cz/sjkd.
Přednášející se shodli na tom, že podzemní dráha v Brně má smysl. Síť metra mají i města s výrazně nižším počtem obyvatel, než má Brno (381 tis. obyvatel), například švýcarský Lausanne (136 tis. obyvatel) nebo italská Brescia (190 tis.). Podobně mají různé typy podzemní dráhy i rozlohou srovnatelné metropole jako jsou Helsinki, Poznaň nebo Frankfurt nad Mohanem. Přednášející také zdůraznili, že každé město má své specifické potřeby a neexistuje jedno univerzální řešení, vždy je potřeba hledat řešení na míru. Různé systémy se navíc mohou v rámci jednoho města vzájemně doplňovat, příkladem toho je Praha nebo Vídeň.
A jaké byly závěry z diskuze?
Kancelář architekta města Brna dostala za úkol zpracovat dokumentaci Jednotlivých změn ÚPmB (tzv. „Skupina B.I“), která zahrnuje 150 samostatných změn platného Územního plánu města Brna. Dokumentace byla předána pořizovateli – Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna. Zveřejněna je od 6. prosince 2023 do 15. ledna 2024. Veřejné projednání proběhne 8. ledna 2024.
Cílem soutěže je nalézt nejlepší návrh uměleckého díla k poctě královny Elišky Rejčky i s odkazem na její osobnost a působení v Brně. Součástí by mělo být také architektonicko-krajinářské řešení přilehlé plochy, která by s uměleckým dílem měla tvořit harmonický celek.
Kancelář architekta města Brna se aktivně zúčastnila Světového silničního kongresu, který se po padesáti letech opět konal v Praze. Článek přijatý do sborníku konference se týkal otázky, zda je pro zlepšení dopravy lepší stavět uvnitř měst, nebo na předměstí. Stáhnout a přečíst si můžete také kompletní českou verzi textu.