Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Nejen na tyto otázky hledal odpovědi online seminář pořádaný Kanceláří architekta města Brna ve čtvrtek 25. března. K pětici přednášejících se přes aplikaci Teams připojila téměř stovka posluchačů. Spolupořadatelem akce byl Ústav železničních konstrukcí a staveb Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.
Projekt severojižního kolejového diametru, často zkracován jako SJKD, je v Brně v různých variantách připravován dlouhé desítky let a už brzy by mohl získat konkrétní podobu. S rozhodnutím, kterou možnost zvolit a kudy přesně trať povede, pomůže především připravovaná studie proveditelnosti. Hotová by měla být v roce 2022. Odborným garantem projektu je Kancelář architekta města Brna.
Do problematiky brněnského diametru uvedl hosty vedoucí dopravního oddělení KAM Martin Všetečka. Náhled do technologické koncepce podzemních drah přinesl specialista ze společnosti Siemens Mobility Jiří Pohl. Lukáš Tittl a Jakub Zajíček z pražského Institutu plánování a rozvoje představili koncepci podzemní železnice a nové linky metra D. Herbert Seelmann z brněnského VUT sdílel zkušenosti o podzemních drahách v sousední Vídni. Po přednáškách následovala panelová diskuze všech zúčastněných.
Záznam všech přednášek si můžete prohlédnout na kambrno.cz/sjkd.
Přednášející se shodli na tom, že podzemní dráha v Brně má smysl. Síť metra mají i města s výrazně nižším počtem obyvatel, než má Brno (381 tis. obyvatel), například švýcarský Lausanne (136 tis. obyvatel) nebo italská Brescia (190 tis.). Podobně mají různé typy podzemní dráhy i rozlohou srovnatelné metropole jako jsou Helsinki, Poznaň nebo Frankfurt nad Mohanem. Přednášející také zdůraznili, že každé město má své specifické potřeby a neexistuje jedno univerzální řešení, vždy je potřeba hledat řešení na míru. Různé systémy se navíc mohou v rámci jednoho města vzájemně doplňovat, příkladem toho je Praha nebo Vídeň.
A jaké byly závěry z diskuze?
Nahlédněte s námi do jednoho z prvních moravských příkladů funkcionalismu. Červnová procházka za architekturou povede do budovy od Ernsta Wiesnera původně určené pro Union banku a od roku 1950 využívané Československým rozhlasem. Zaměříme se na výsledky nedávné kompletní rekonstrukce podle návrhu architektů z brněnského ateliéru Tišnovka pod vedením Miloše Klementa. Čekat nás budou také ikonické části budovy, jako je elegantní schodiště nebo terasa s unikátním výhledem na Brno.
Základní principy, cíle a témata Brněnských stavebních předpisů? Pro odbornou veřejnost připravujeme na 14. června setkání u kulatého stolu, jehož součástí bude také prostor pro diskusi a podněty.
Ochrana Brňanů před přívalovými dešti, zlepšení stavu podzemních vod i mikroklimatu, ale také zvýšení odolnosti města vůči změnám klimatu. Nejen to mají přinést pilotní projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v sedmi městských částech. Na základě již hotové studie proveditelnosti budou vypracovány projektové dokumentace pro realizaci konkrétních opatření. Brněnští zastupitelé na to odsouhlasili zajištění potřebných financí z rozpočtu města. Nositelem projektu je Kancelář architekta města Brna (KAM).