Podzemní dráhy u nás i ve světě. Odborníci sdíleli zkušenosti pro Brno

Publikováno: 9.4.2021

Čím se může inspirovat Brno při plánování podzemní dráhy? Má navazovat na síť železnic, tramvají, nebo půjde o metro? Kolik bude potřeba zastávek? A je na to Brno dost velké? Nejen na tyto otázky hledal odpovědi online seminář pořádaný Kanceláří architekta města Brna ve čtvrtek 25. března. K pětici přednášejících se přes aplikaci Teams připojila téměř stovka posluchačů. Spolupořadatelem akce byl Ústav železničních konstrukcí a staveb Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Podzemní dráhy u nás i ve světě. Odborníci sdíleli zkušenosti pro Brno

Projekt severojižního kolejového diametru, často zkracován jako SJKD, je v Brně v různých variantách připravován dlouhé desítky let a už brzy by mohl získat konkrétní podobu. S rozhodnutím, kterou možnost zvolit a kudy přesně trať povede, pomůže především připravovaná studie proveditelnosti. Hotová by měla být v roce 2022. Odborným garantem projektu je Kancelář architekta města Brna.

Do problematiky brněnského diametru uvedl hosty vedoucí dopravního oddělení KAM Martin Všetečka. Náhled do technologické koncepce podzemních drah přinesl specialista ze společnosti Siemens Mobility Jiří Pohl. Lukáš Tittl a Jakub Zajíček z pražského Institutu plánování a rozvoje představili koncepci podzemní železnice a nové linky metra D. Herbert Seelmann z brněnského VUT sdílel zkušenosti o podzemních drahách v sousední Vídni. Po přednáškách následovala panelová diskuze všech zúčastněných.

Záznam všech přednášek si můžete prohlédnout na kambrno.cz/sjkd.

Přednášející se shodli na tom, že podzemní dráha v Brně má smysl. Síť metra mají i města s výrazně nižším počtem obyvatel, než má Brno (381 tis. obyvatel), například švýcarský Lausanne (136 tis. obyvatel) nebo italská Brescia (190 tis.). Podobně mají různé typy podzemní dráhy i rozlohou srovnatelné metropole jako jsou Helsinki, Poznaň nebo Frankfurt nad Mohanem. Přednášející také zdůraznili, že každé město má své specifické potřeby a neexistuje jedno univerzální řešení, vždy je potřeba hledat řešení na míru. Různé systémy se navíc mohou v rámci jednoho města vzájemně doplňovat, příkladem toho je Praha nebo Vídeň.

A jaké byly závěry z diskuze?

  • Podzemní dráha v Brně má smysl, Brno není tak malé.
  • Systém je potřeba nejprve dobře naplánovat, aby fungoval.
  • Efektivita není v univerzálnosti řešení, ale ve specializaci řešení.
  • Různé systémy v rámci jednoho města se mohou doplňovat
  • Pro zajímavost, název Brno je pravděpodobně odvozen od tehdejšího slovanského označení bláta, což naznačuje velmi obtížné základové podmínky. Na druhou stranu od stejného slova je odvozen i název Berlín, který je metrem protkán.

Další články

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

Světová architektura v Brně: Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel

21.7.2021

Je rozhodnuto – nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Dle vítězů se brněnské nádraží stane novou branou do města a pozitivním impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. Brňané získají moderní přestupní uzel a záruku dalšího rozvoje zdejší železniční dopravy. Výběr odborné poroty, ve které zasedla architektka Eva Jiřičná nebo urbanista Peter Gero, potvrdilo v tomto týdnu vedení města Brna i Správa železnic. Kancelář architekta města Brna vystaví jako organizátor soutěže všechny návrhy včetně velkého modelu nové čtvrti v Křížové chodbě brněnské Nové radnice na konci září.

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

Další maraton veřejného projednávání návrhu nového územního plánu je u konce

1.7.2021

Šestnáct městských částí, dvě akce Plán jede k vám! v kině Scala a dvoudenní veřejné projednání v areálu brněnského výstaviště… A do toho nesčetně dalších setkání i vašich dotazů směřujících nejen na nás, ale také další aktéry zapojené do tvorby a projednávání návrhu nového brněnského územního plánu.

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

Architekt Luboš Františák: K náměstí Míru mám osobní vztah

22.6.2021

Náměstí lemované špalíry stromů, kolonádou podél parku Kraví hora i novým polyfunkčním domem v přízemí s obchody, službami a volnočasovým centrem. Tak by se mělo podle vítězů otevřené urbanisticko-architektonické soutěže proměnit náměstí Míru a bývalý vojenský areál v ulici Lerchova. Odborná porota vybrala na konci dubna z osmi návrhů řešení týmu brněnského architekta Luboše Františáka. Do soutěže pořádané kanceláří městského architekta se zapojil s tím, že má k místu osobní vztah. Návrhu se s kolegy věnovali intenzivně celé čtyři měsíce, které měli účastníci na jejich vypracování.