Zveřejňujeme výsledky průzkumu dopravního chování v Brně a jeho okolí
Chůzí, na kole či koloběžce, městskou i regionální hromadnou dopravou nebo autem? Mobilita osob v Brně se dynamicky vyvíjí, ve svém každodenním rytmu překračuje hranice města a stává se metropolitní. Pro efektivní dopravní a územní plánování města je tak nutné znát aktuální projevy dopravního chování obyvatel celé Brněnské metropolitní oblasti. Město Brno zastoupené naší kanceláří si proto nechalo zpracovat příslušný sociologický průzkum, jeho výsledky si teď můžete prohlédnout.
Výsledky průzkumu nabízejí vhled do přesunů Brňanů i obyvatel metropolitní oblasti během dne. Popisují časové rozložení cest podle účelu, použitého dopravního prostředku nebo socioekonomických charakteristik. Odpovídají tak na otázky typu: Jak daleko lidé jezdí do svého zaměstnání? Kdy nejčastěji nakupují? Jakým dopravním prostředkem cestují nejčastěji senioři nebo studenti?
Četnost cest za jednotlivými aktivitami se liší v průběhu dne i mezi pracovním dnem a sobotou. V pracovní dny je nápadná ranní špička cest do práce (cca 06:00-09:00) a škol (cca 07:00-08:00) i odpolední návraty domů (cca 14:00-18:00). V sobotu jsou pracovní a školní cesty nahrazeny cestami v rámci volného času, výletů či návštěv chalup. Odpolední špička je v sobotu více rozvolněná (cca 13:00-19:00).
Průměrná doba jedné cesty je necelých 29 minut. Cesty realizované v pracovní den jsou přibližně o 10 minut kratší než ty sobotní. Dojíždění mezi Brnem a jeho okolím je cca o 10 (v sobotu) až 20 (v pracovní den) minut delší než cesty místní. Vůbec nejdelší jsou cesty vlakem či regionálními autobusy a o víkendu také cyklovýlety. Nejkratší jsou naopak cesty do obchodů či restaurací, jízdy autem pro řidiče a cesty, jejichž částí je chůze. Rozdíly podle sociodemografických charakteristik jsou méně výraznější.
Z hlediska účelu jsou nejdelší cesty na chaty či chalupy, které často mají cíl mimo metropolitní oblast. Nejkratší cesty jsou naopak do restaurací a obchodů. Cesty do práce nepřekračují 30 minut u 70 % pracujících celé metropolitní oblasti.
Průzkum se věnuje také struktuře cest dle použitých dopravních prostředků. Znázorněn je dobou používání jednotlivých druhů dopravy během celé cesty. Nejvyšší podíl na celkové době cest tvoří chůze, která představuje plných 36 %. Toto poměrně vysoké procento je způsobeno i tím, že v rámci dotazování byl kladen důraz na zachycení i velmi krátkých pěších cest, které jsou součástí každodenní mobility, avšak často bývají v průzkumech opomenuty. Chůzi následuje automobil s necelými 37 % (z toho 26 % v pozici řidiče a 11 % spolujízda) a MHD se 16 %.
Jedním z důležitých brněnských dopravních projektů je plánovaná výstavba podzemní dráhy, tzv. Severojižního kolejového diametru. Dopravní potenciál a jiné technické i ekonomické parametry diametru teď prověřuje příslušná studie proveditelnosti. Ta využívá mj. dopravní model Brněnské metropolitní oblasti, který čerpá znalosti o dopravním chování k přesnějšímu předvídání zátěže komunikací či využívání hromadné dopravy. Především potřebám tohoto dopravního modelu budou sloužit nové výsledky průzkumu dopravního chování. Zároveň najdou využití v rozvojových strategiích a plánech města Brna včetně oblasti udržitelné dopravy metropolitní oblasti. Na základě výzkumu bude například možné modelovat cestovní poptávku a kombinovat ji s daty dopravní nabídky.
