Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
















Roklinky, výhledy a nové možnosti rekreace – nejen to nabízí vítězný návrh architektonicko-krajinářské soutěže na revitalizaci lesoparku Akátky, který vypracoval tým Radka Prokeše a Martiny Kameníkové. Přijďte se podívat, kde by mohla vzniknout nová místa pro setkávání i aktivní trávení času, na navržené pěšiny a vyhlídkové trasy nebo na možnost zpřístupnění podzemních prostor bývalé nacistické továrny. Na výstavě vás čekají kompletní výsledky soutěže, vyhlášené městem Brnem a organizované Kanceláří architekta města Brna, která reagovala na připravovanou proměnu území v souvislosti s výstavbou tunelu velkého městského okruhu.
Před rokem vznikla v ústí třídy Kapitána Jaroše do ulice Milady Horákové nová klidová zóna s prostorem pro setkávání i volný čas. Cílem dočasných úprav bylo ukázat, jak by místo mohlo po rekonstrukci vypadat a ověřit, jestli tady budete rádi trávit svůj čas. Přibyly dřevěné terasy s lavicemi, mobiliář doplněný zelení v nádobách a autorské osvětlení z neonových trubic. Důraz byl kladen také na ochranu stávající lipové aleje a zlepšení kvality prostředí.
Zveme vás na setkání s názvem Okomentuj Jarošku, které se uskuteční 11. května 2026 od 16:30 přímo na místě projektu. Formou otevřené diskuse, krátkých aktivit nebo společného mapování budete mít možnost sdílet své zkušenosti, podněty i konkrétní návrhy.