Na konci srpna nás čekala procházka za oponu největší scény střední Evropy – Janáčkova divadla. Zaměřili jsme se především na nedávnou rekonstrukci interiérů, včetně foyer a zázemí budovy. Divadlo jsme tak poznali i z druhé strany, jak ho běžný divák nevidí. Průvodci nám byli architekt Petr Hrůša, autor rekonstrukce, a správce budovy Marek Fruhvírt. Prohlídku jsme zahájili ve foyer, odkud jsme se přesunuli do zázemí pro herce i sbory. Dostali jsme se na jeviště za železnou oponu (protipožární), prošli jsme na střechu divadla s výhledem na Rooseveltovu a procházku jsme zakončili v horních patrech foyer, kde jsme také nahlédli do soukromých salónků.
Janáčkovo divadlo bylo otevřeno 2. října 1965 na urbanisticky významném místě tzv. okružní třídy, území s důležitými budovami a parky založenými po zbourání hradeb. Jeho lokace i podoba se hledaly minimálně od roku 1881 jako protiváha Německého městského divadla (dnes Mahenova). Nakonec vzešly roku 1956 z architektonické soutěže s navazujícími změnami v rámci brněnského Stavoprojektu. V průběhu 50 let se uskutečnily základní opravy, celková rekonstrukce technologií i zchátralých interiérů proběhla až v letech 2017-2019 pod vedením architekta Petra Hrůši.
Cílem rekonstrukce bylo rozvíjet kvality objektu, udržet jej v intaktní a funkčnější podobě. Zaměřila se na umělecká díla a kamenické výrobky, doplnění původního mobiliáře, zkvalitnění hygienického zázemí a zařízení pro návštěvníky, umělecké soubory i technické zaměstnance a opravu některých konstrukčních systémů (mj. střechy). Projekt řešil i výrazná témata jako slavnostní oponu, informační systém nebo detailní prvky grafiky.
Snahou architekta bylo zachovat estetiku tehdy objevovaného civilismu 60. let spočívajícího v kontrastu dnes téměř nedostupných anebo velmi drahých obkladů, zde z íránského jilmu a ořechu. Původním výtvarným kvalitám dala vyniknout obnova foyer s pozoruhodnými výtvarnými lomenicovými detaily stropu včetně osvětlení. Autorsky změněna byla naopak čelní stěna z červené švédské žuly v nízký reliéf s názvy devíti Janáčkových oper vygravírovaných do šedobílého mramoru.
– podrobnosti na Archiweb a Brněnský architektonický manuál.
















Rada města Brna na své středeční schůzi schválila vyzvání jedenácti architektonických týmů, které se následně zúčastní urbanisticko-architektonické soutěže o návrh nové budovy Magistrátu města Brna. Na základě posouzení předložených portfolií je na nedávné schůzi vybrala soutěžní porota mezi 63 žádostmi o účast z mnoha zemí světa. Předmětem soutěže organizované Kanceláří architekta města Brna je návrh novostavby budovy magistrátu na ulici Benešova. O vítězné podobě bude jasno už letos v létě.
Kancelář architekta města Brna vyhlásila veřejnou zakázku malého rozsahu na zpracování vodohospodářské studie pro oblast Radlas–Špitálka. Vedle stávající zástavby pro bydlení a průmyslových areálů se zde nachází řada rozvojových a přestavbových ploch. Studie bude významným koncepčním podkladem pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury v řešeném území.
Po dvouleté rekonstrukci získalo Brno kulturní centrum CO.LABS, které vytváří velkorysé zázemí pro nezávislou kulturní scénu. Nabízí několik sálů (největší až pro 350 lidí), zkušebny, nahrávací studio i kompletní zázemí. A právě sem jsme se společně vypravili na první letošní procházku za architekturou. Průvodci nám byli autor rekonstrukce budovy architekt David Prudík a člen správní rady CO.LABSu Juraj Augustín.