Kancelář architekta města Brna vám přináší nejdůležitější informace k modernizaci brněnského hlavního nádraží. Našim cílem je seznámit co nejvíce Brňanů s obsahem studie proveditelnosti a dalšími podklady k rozhodnutí o poloze nádraží.
Zastupitelstvo města Brna doporučilo stavbu nádraží ve variantě Řeka (Ac). Více na Europoint.cz zde.
Stanovisko KAM vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ (A) a „Petrov“ (B).
Na stanovisku KAM se podílel tým 12 odborníků – urbanisté, architekti, dopravní specialisté, sociální geograf, ekonomové i právnička, která se specializuje na územní plán. Stanovisko Kanceláře architekta města má komplexní záběr hodnotí ŽUB z hledisek dopravy, ekonomiky a urbanismu.
Z komplexní analýzy KAM vychází, že varianta Řeka je jednoznačně nejvýhodnější pro Brno (viz prezentace městského architekta zde).
Stanovisko KAM sloužilo jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží. Součástí Stanoviska KAM jsou i 3 dopravně ekonomické posudky. Další posudky budou postupně zveřejněny.
Shrnutí výstupů ekonomického hodnocení Studie proveditelnosti
doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.
vedoucí Ústavu stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT v Brně
Potenciální dopady realizace Železničního uzlu Brno na finanční hospodaření města Brna
ES Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta MU
Analýza přestavby ŽUB z hlediska urbanistické ekonomie – ekonomického rozvoje Brna
vedoucí Kanceláře strategie a rozvoje IPR Praha
Ing. Martin Všetečka, Ph.D., Ing. Martin Novák, oddělení dopravy Kanceláře architekta města Brna
Komentář k dopravní problematice modernizace ŽUB zde.
Kde má stát nové brněnské nádraží? Která varianta je lepší pro město a pro lidi? Proč už stávající nádraží nestačí? Přijďte na setkání s městským architektem a jeho týmem odborníků, kteří představí stanovisko k modernizaci hlavního nádraží. Dozvíte se, jaký bude další postup a jak ovlivní stavba nádraží vaši městskou část. Těšíme se na vás!
Studie proveditelnosti posuzovala tři varianty hlavního nádraží a železničního uzlu Brno: Bez projektu (BP), Řeka (A) a Petrov (B)
Podívejte se na kompletní video SŽDC o přestavbě brněnského nádraží zde.
Počítá s novým nadzemním nádražím v poloze stávající stanice Brno dolní nádraží, podél ulice Rosické. Osobní, vysokorychlostní a nákladní tratě jsou sjednoceny do jednoho železničního koridoru. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá z jihovýchodu podél dálnice D1. Stávající hlavní nádraží a trať přes něj je zrušena. Zaústění modernizované trati Brno – Přerov je do stanice Brno-Slatina řešeno pomocí novostavby dvoukolejné trati podél letiště Brno-Tuřany s případnou zastávkou k obsluze letiště. Varianta Řeka má ve Studii proveditelnosti 4 podvarianty, které se liší jednak zapojením tratě od Chrlic a jednak uspořádáním výjezdu směr Střelice a Břeclav.
Počítá s modernizací současného hlavního nádraží a jeho rozšířením do oblasti Nových Sadů a tzv. Malé Ameriky. Osobní tratě jsou zachovány ve stávající trase. Nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky je podzemní v oblasti Malé Ameriky. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá od západu soustavou tunelů pod historickým centrem města, Kraví horou, oborou Holedná a Podkomorskými lesy. Nákladní vlaky využívají stávající průtah přes dolní nádraží. Varianta Petrov má ve Studii proveditelnosti 6 podvariant lišících se zaústěním tratí od Přerova a od Veselí nad Moravou – od letiště do Komárova buď přímo, nebo stávající trasou, nebo kombinací obou. Samotné hlavní nádraží má dále 2 podvarianty s různou křivostí kolejí.
Oprava železničního uzlu Brno a hlavního nádraží ve stávající poloze a ve stávajícím uspořádání bez navýšení kapacity.
Zdroj videa: SŽDC
Kancelář architekta města dostala v listopadu 2017 od Rady města Brna za úkol koordinovat a organizovat získání ekonomicko-dopravních posudků Studie proveditelnosti ŽUB od externích univerzitních odborníků. Výběr konkrétních odborníků a zadání otázek posudků určila Rada města Brna.
Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních 8 otázek. Tyto otázky se týkaly dopadů variant nádraží na cestovní doby v městské hromadné dopravě (MHD), veřejné hromadné dopravě (MHD a vlaky) a na investiční náklady města spojené s výstavbou ŽUB.
Zadání posudků nezahrnovalo dopravního řešení železničních tratí, celkové ceny projektů, harmonogramu výstavby, dopravních výluk, dopadů na život města během výstavby, ekologických dopadů nových tratí, zapojení vysokorychlostních tratí a vlivu na celkový rozvoj města. Otázky také pominuly hlediska urbanistického a ekonomického rozvoje města.
Zadání posudků naleznete zde.
Z šesti oslovených expertů vypracovali posudky čtyři odborníci:
Odpovědi na otázky obsažené v externích posudcích byly zohledněny ve Stanovisku a doporučení KAM.
Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění najdete zde.
Připravili jsme několik zajímavých a důležitých bodů, které představují jednotlivé kroky a témata související s modernizací železničního uzlu Brno. Postupně budeme informace doplňovat tak, aby na sebe navazovaly a daly vám ucelený pohled na tuto složitou problematiku. Sledujte naše příspěvky i na sociálních sítích a pod #kamnadrazi.
V březnu jsme pořádali dvě setkání se studenty brněnských vysokých škol. Po úvodní prezentaci městského architekta následovala diskuze. Připravili jsme pro studenty, možnost pokládat otázky přes internet. V průběhu setkání jsme nestihli na všechny otázky odpovědět, a tak vám nyní přinášíme odpovědi v aktuálním článku.
Veřejný průzkum postojů brněnské veřejnosti k přestavbě brněnského železničního uzlu realizovala agentura Focus v lednu a únoru letošního roku. Přinášíme shrnutí a kompletní závěrečnou zprávu.
Mezi stávajícím hlavním nádražím (tzv. horní) a dolním nádražím vedla železniční spojka podél ulice Plotní, a to od roku 1870 až přibližně do roku 1970.