Zastupitelstvo města Brna doporučilo stavbu nádraží ve variantě Řeka (Ac). Více na Europoint.cz zde.
Stanovisko KAM
Na stanovisku KAM se podílel tým 12 odborníků – urbanisté, architekti, dopravní specialisté, sociální geograf, ekonomové i právnička, která se specializuje na územní plán. Stanovisko Kanceláře architekta města má komplexní záběr hodnotí ŽUB z hledisek dopravy, ekonomiky a urbanismu.
Z komplexní analýzy KAM vychází, že varianta Řeka je jednoznačně nejvýhodnější pro Brno (viz prezentace městského architekta zde).
Stanovisko KAM sloužilo jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží. Součástí Stanoviska KAM jsou i 3 dopravně ekonomické posudky. Další posudky budou postupně zveřejněny.
Ekonomické posudky
doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.
vedoucí Ústavu stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT v Brně
Potenciální dopady realizace Železničního uzlu Brno na finanční hospodaření města Brna
ES Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta MU
Analýza přestavby ŽUB z hlediska urbanistické ekonomie – ekonomického rozvoje Brna
vedoucí Kanceláře strategie a rozvoje IPR Praha
Dopravní posudek
Komentář k dopravní problematice modernizace ŽUB zde.
Varianty
Studie proveditelnosti posuzovala tři varianty hlavního nádraží a železničního uzlu Brno: Bez projektu (BP), Řeka (A) a Petrov (B)
Podívejte se na kompletní video SŽDC o přestavbě brněnského nádraží zde.
Varianta Řeka
Počítá s novým nadzemním nádražím v poloze stávající stanice Brno dolní nádraží, podél ulice Rosické. Osobní, vysokorychlostní a nákladní tratě jsou sjednoceny do jednoho železničního koridoru. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá z jihovýchodu podél dálnice D1. Stávající hlavní nádraží a trať přes něj je zrušena. Zaústění modernizované trati Brno – Přerov je do stanice Brno-Slatina řešeno pomocí novostavby dvoukolejné trati podél letiště Brno-Tuřany s případnou zastávkou k obsluze letiště. Varianta Řeka má ve Studii proveditelnosti 4 podvarianty, které se liší jednak zapojením tratě od Chrlic a jednak uspořádáním výjezdu směr Střelice a Břeclav.
Varianta Petrov
Počítá s modernizací současného hlavního nádraží a jeho rozšířením do oblasti Nových Sadů a tzv. Malé Ameriky. Osobní tratě jsou zachovány ve stávající trase. Nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky je podzemní v oblasti Malé Ameriky. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá od západu soustavou tunelů pod historickým centrem města, Kraví horou, oborou Holedná a Podkomorskými lesy. Nákladní vlaky využívají stávající průtah přes dolní nádraží. Varianta Petrov má ve Studii proveditelnosti 6 podvariant lišících se zaústěním tratí od Přerova a od Veselí nad Moravou – od letiště do Komárova buď přímo, nebo stávající trasou, nebo kombinací obou. Samotné hlavní nádraží má dále 2 podvarianty s různou křivostí kolejí.
Varianta nulová
Vizualizace varianty A – Řeka
Vizualizace varianty B – Petrov
Externí posudky
Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních 8 otázek. Tyto otázky se týkaly dopadů variant nádraží na cestovní doby v městské hromadné dopravě (MHD), veřejné hromadné dopravě (MHD a vlaky) a na investiční náklady města spojené s výstavbou ŽUB.
Zadání posudků nezahrnovalo dopravního řešení železničních tratí, celkové ceny projektů, harmonogramu výstavby, dopravních výluk, dopadů na život města během výstavby, ekologických dopadů nových tratí, zapojení vysokorychlostních tratí a vlivu na celkový rozvoj města. Otázky také pominuly hlediska urbanistického a ekonomického rozvoje města.
Zadání posudků naleznete zde.
Z šesti oslovených expertů vypracovali posudky čtyři odborníci:
- doc. Ing. Lukáš Týfa, Ph.D. z Fakulty dopravní ČVUT Praha
- doc. Ing. Pavel Drdla, Ph.D. z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice
- doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
- doc. Ing. Anna Dolinayová, Ph.D. z Fakulty prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov Žilinské univerzity
Odpovědi na otázky obsažené v externích posudcích byly zohledněny ve Stanovisku a doporučení KAM.
Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění najdete zde.
Seriál KAM nádraží
Připravili jsme několik zajímavých a důležitých bodů, které představují jednotlivé kroky a témata související s modernizací železničního uzlu Brno. Postupně budeme informace doplňovat tak, aby na sebe navazovaly a daly vám ucelený pohled na tuto složitou problematiku. Sledujte naše příspěvky i na sociálních sítích a pod #kamnadrazi.
Studie proveditelnosti ŽUB počítá s nákladní dopravou
Reakce KAM na diskuze spojené s tím, že Studie proveditelnosti ŽUB neřešila nákladní dopravu.
Ohlédnutí za jízdami KAM nádraží
Osm městských částí, dvě univerzity nebo třeba veřejná diskuze na půdě magistrátu. I takový byl začátek roku kanceláře městského architekta. Ta přesně před měsícem skončila svou roadshow, při které vedla s širokou veřejností diskuzi o rozpletení gordického železničního uzlu Brna. Připomeňte si nejzajímavější okamžiky těchto setkání, ale i další akce KAM.
Co zajímalo studenty na setkání s městským architektem
V březnu jsme pořádali dvě setkání se studenty brněnských vysokých škol. Po úvodní prezentaci městského architekta následovala diskuze. Připravili jsme pro studenty, možnost pokládat otázky přes internet. V průběhu setkání jsme nestihli na všechny otázky odpovědět, a tak vám nyní přinášíme odpovědi v aktuálním článku.