Nové hlavní nádraží

Vše o novém brněnském hlavním nádraží na jednom místě.

Mezinárodní soutěž

Největší architektonická soutěž v historii České republiky pokročila do druhé fáze. Z dvanácti týmů pracujících na návrzích nové nádražní budovy a přilehlých veřejných prostranství vybrala porota čtyři postupující. Jejich úkolem teď je rozpracovat návrhy do větší podrobnosti. Jména čtyř postupujících účastníků budou odtajněna v létě, kdy porota vybere vítěze. Soutěž společně pořádá město Brno a státní organizace Správa železnic, organizátorem je Kancelář architekta města Brna.

Nové hlavní nádraží svým významem zcela zásadně ovlivní rozvoj města. Bude klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou. Brno zároveň připravuje na základě výsledků studie možnost přestupu na severojižní kolejový diametr. Nádraží se tak stane nejen novou vstupní branou do Brna, ale i centrem nové čtvrti Trnitá jižně od historického jádra. Že bude nové nádraží stát u řeky na místě dnešního dolního nádraží rozhodli zastupitelé města a kraje v roce 2018 i na základě studie proveditelnosti a expertních posudků.

Soutěžní porota

Závislá část

  • Ing. Ladislav Kubíček, zástupce Státního fondu dopravní infrastruktury
  • Ing. Luděk Minář, zástupce Ministerstva dopravy ČR
  • Ing. Mojmír Nejezchleb, zástupce Správy železnic
  • JUDr. Markéta Vaňková, zástupkyně statutárního města Brna
  • Mgr. Jan Grolich, zástupce Jihomoravského kraje
  • Ing. Luboš Knížek jako náhradník, zástupce Ministerstva dopravy ČR
  • Ing. Pavel Paidar jako náhradník, zástupce Správy železnic
  • RNDr. Filip Chvátal, Ph.D., jako náhradník, zástupce statutárního města Brna
  • doc. Ing. arch. Michal Sedláček jako náhradník, zástupce KAM
  • Ing. Martin Všetečka, Ph.D., jako náhradník, zástupce KAM

Nezávislá část

  • prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, CBE (Velká Británie)
  • Peter Gero (Německo)
  • Igor Marko, MA ARCH ARB (Velká Británie)
  • Ing. arch. Zdeňka Vydrová (ČR)
  • prof. Ing. arch. Jan Jehlík (ČR)
  • doc. Ing. arch. Petr Hlaváček (ČR)
  • Ing. Vladimír Sitta jako náhradník (ČR, Austrálie)
  • doc. Ing. arch. Jakub Cigler jako náhradník (ČR)
  • doc. Ing. arch. Irena Fialová jako náhradnice (ČR)
  • Ing. arch. Štěpán Valouch jako náhradník (ČR)

Seznam účastníků

Předem vybraní zadavatelem

  • Benthem Crouwel Architekten
  • gmp International
  • Albert Wimmer

Vybraní soutěžní porotou

  • Sdružení Pelčák a partner architekti – Müller Reimann Architekten
  • ingenhoven architects, Architektonická kancelář Burian-Křivinka, architekti Koleček-Jura
  • Grimshaw Architects, AFRY CZ
  • Snøhetta Architecture Landscape Architecture, Civitas, Thorton Tomasetti, 4ct
  • Diller Scofidio, Renfro
  • OMA
  • BIG – Bjarke Ingels Group, A8000
  • Marc Mimram Architecture and Associés
  • MVSA Architects, JIKA-CZ, KCAP Architects and Planners

Úkolem soutěžících je navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly, ale i kompletní řešení přiléhajících veřejných prostranství včetně budov pro administrativu, bydlení a veřejnou vybavenost. Dále je nutné vyřešit také podobu a polohu autobusového nádraží, terminál městské hromadné dopravy, parkování, úschovnu kol nebo propojení pro pěší. Vítěz se bude podílet na zpracování následné projektové dokumentace.

O novém nádraží

Nové nádraží nabídne větší kapacitu, komfort pro cestující a modernizaci vlakové dopravy. Bude umístěno na mostním tělese ve výšce sedmi metrů nad zemí a nebude tvořit bariéru mezi severní a jižní částí nové čtvrti Trnitá. Budova nebude prostorovou bariérou, a nebude tak vytvářet rozdíly mezi kvalitní „přednádražní“ a zanedbanou „zanádražní“ čtvrtí, jak je tomu v současnosti. Stane se klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou.

Spolu s nádražím se navrhuje zjednodušení brněnské železniční sítě, tím dojde k uvolnění rozsáhlých ploch kolejišť v centru města. Zrušením současného nádraží a přeložením hlavního nádraží do míst stávajícího dolního nádraží se uvolní plochy pro parky a rekreaci. Vybraná varianta bude mít méně železničních tratí, to znamená i méně hlukové zátěže, což umožní větší výstavbu bytů.

Odstranění železničních náspů umožní podél ulice Uhelná vytvořit pás parků lemovaný bytovými domy, vznikne tak zelená stezka, která bude sloužit jako cyklistické a pěší propojení historického jádra města s řekou Svratkou. Tím se zároveň naplno využije v současnosti upozaděný rekreační potenciál nábřeží řeky a bude možné plnohodnotně dokončit Okružní třídu.

Sloučením nákladní a osobní dopravy do jednoho koridoru se omezí roztříštěnost města a sníží se množství hluku, vibrací a prachu podél zrušené osobní trati. Železniční uzel s nádražím u řeky tak má vyšší potenciál pro bydlení a může pojmout více obyvatel v nově postavené čtvrti a větší podíl obyvatel by tak bydlel blíže historickému jádru města. Dojde tak k omezení automobilové dopravy, protože méně obyvatel bude nuceno hledat bydliště v okrajových částech města.

Hlavní nádraží v poloze u řeky (ve variantě Ab) upřednostnila 30. května 2018 Centrální komise Ministerstva dopravy.

Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno je rozsáhlý odborný dokument, který pomohl rozetnout gordický uzel polohy nového brněnského hlavního nádraží. Posuzovala dvě koncepční varianty řešení přestavby železničního uzlu: varianta Řeka (s nádražím u řeky) a varianta Petrov (s nádražím pod Petrovem). V průběhu zpracování bylo navrženo také několik možností řešení obou variant. Ve studii proveditelnosti byla vyhodnocena i varianta nulová, označovaná jako „bez projektu“, tedy udržování provozuschopného stavu v dnešní podobě. Výsledkem je srovnání jedenácti řešení přestavby železničního uzlu Brno na více než 1300 stranách textu, grafů, diagramů a výkresů.

Vláda České republiky 6. května 2002 přestavbu brněnského železničního uzlu v souladu s územním plánem města Brna v poloze Řeka. Zástupci Ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, města Brna a Českých drah podepsali smlouvu o spolupráci a zajištění financování, ani po deseti letech projektové přípravy se však nepodařilo získat všechna potřebná povolení, a to především kvůli názorovým sporům týkajícím se konkrétního řešení.

Ministerstvo dopravy uložilo v roce 2012 Správě železnic (dříve SŽDC) zadání dokumentace „Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno“. O dva roky později přijala k tomuto projektu usnesení vláda, ve kterém mj. vyslovila souhlas se zpracováním Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. K zadání studie vyslovila Rada města Brna souhlas 1. října 2014 a závěrečnou zprávu předala Správa železnic městu Brnu a dalším institucím 30. října 2017.

Vyhotovení studie proveditelnosti bylo nezbytným předpokladem pro čerpání dotací z fondů Evropské unie. K tomu je potřeba prokázat, že ekonomická přínosnost každé varianty je vyšší než pět procent. Studie proveditelnosti sloužila jako odborný podklad, na základě kterého Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic, Jihomoravským krajem a městem Brnem rozhodlo o řešení brněnského železničního uzlu a poloze hlavního nádraží.

Studie proveditelnosti posoudila varianty projektu

  • z hlediska proveditelnosti, spočívající ve stanovení investičních nákladů, v ekonomickém hodnocení a v posouzení vlivu průběhu realizace projektu na železniční dopravu v uzlu;
  • z hlediska průchodnosti s ohledem na životní prostředí a územní plánování, vyhodnocení stavební realizovatelnosti včetně stavební připravenosti v nezbytném rozsahu na budoucí zapojení vysokorychlostních tratí a zkapacitnění stávajících konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení;
  • z hlediska přínosů projektu, které byly ekonomicky vyhodnoceny, dále bylo posouzeno dosažení zlepšení obsluhy a napojení města a regionu veřejnou hromadnou dopravou i budoucí napojení vysokorychlostních a konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení do uzlu.

Celou studii proveditelnosti naleznete na webu Europoint.cz.

Stanovisko KAM

Stanovisko KAM vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ (A) a „Petrov“ (B).

Na stanovisku KAM se podílel tým 12 odborníků – urbanisté, architekti, dopravní specialisté, sociální geograf, ekonomové i právnička, která se specializuje na územní plán. Stanovisko KAM má komplexní záběr – hodnotí ŽUB z hledisek dopravy, ekonomiky a urbanismu.

Z komplexní analýzy KAM vychází, že varianta Řeka je jednoznačně nejvýhodnější pro Brno (viz prezentace městského architekta).

Stanovisko KAM sloužilo jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží.

Dopravní posudek

Ekonomické posudky

Součástí Stanoviska KAM jsou také tři dopravně-ekonomické posudky:

Externí posudky

Kancelář architekta města dostala v listopadu 2017 od Rady města Brna za úkol koordinovat a organizovat získání ekonomicko-dopravních posudků Studie proveditelnosti ŽUB od externích univerzitních odborníků. Výběr konkrétních odborníků a zadání otázek posudků určila Rada města Brna.

Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních 8 otázek. Tyto otázky se týkaly dopadů variant nádraží na cestovní doby v městské hromadné dopravě (MHD), veřejné hromadné dopravě (MHD a vlaky) a na investiční náklady města spojené s výstavbou ŽUB.

Zadání posudků nezahrnovalo dopravního řešení železničních tratí, celkové ceny projektů, harmonogramu výstavby, dopravních výluk, dopadů na život města během výstavby, ekologických dopadů nových tratí, zapojení vysokorychlostních tratí a vlivu na celkový rozvoj města. Otázky také pominuly hlediska urbanistického a ekonomického rozvoje města.

Zadání posudků naleznete zde.

Z šesti oslovených expertů vypracovali posudky čtyři odborníci:

Odpovědi na otázky obsažené v externích posudcích byly zohledněny ve Stanovisku a doporučení KAM.

Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění najdete zde.

Jak bude vypadat nové hlavní nádraží?

Vizualizace schválené varianty Řeka

Zdroj videa: Správa železnic

Aktuálně o novém nádraží

Zajímáte se o modernizaci brněnského železničního uzlu? Chcete vědět, jak bude vypadat nové hlavní nádraží? A dostanete se na něj jednou i s pomocí podzemní dráhy? Přečtěte si aktuální informace zaměřené nejen na připravovanou proměnu brněnské vlakové dopravy. Naše příspěvky sledujte také na Facebooku a Twitteru.

Ve finále soutěže na nové hlavní nádraží jsou čtyři týmy. Vyrobí i fyzické modely, které doplní model nové čtvrti Trnitá

Ve finále soutěže na nové hlavní nádraží jsou čtyři týmy. Vyrobí i fyzické modely, které doplní model nové čtvrti Trnitá

17.3.2021

Mezinárodní soutěž o návrh nového hlavního nádraží v Brně pokročila do druhé fáze. Z dvanácti týmů vybrala porota čtyři postupující. Jejich úkolem teď bude rozpracovat návrhy do větší podrobnosti. Vyrobit mají i fyzický model nádraží včetně jeho okolí, který doplní chystaný model nové čtvrti Trnitá. Rozhodnutí poroty schválili ve středu 17. března oba zadavatelé soutěže, Rada města Brna a Správa železnic. Jména čtyř postupujících účastníků budou odtajněna v létě, kdy porota vybere vítěze.

72 panelů, 12 architektonických týmů a 4 postupující návrhy aneb zasedání poroty mezinárodní soutěže na nové hlavní nádraží

72 panelů, 12 architektonických týmů a 4 postupující návrhy aneb zasedání poroty mezinárodní soutěže na nové hlavní nádraží

7.3.2021

Většina s výhledem z Vlněny na místo budoucího nádraží, někteří na dálku přes počítače. Zasedání odborné poroty mezinárodní soutěže není jednoduché ani v běžných časech, o to více detailů bylo potřeba řešit ve stávající situaci. Tak, aby všichni mohli společně dva dny diskutovat a radit se nad 72 panely s návrhy nového brněnského nádraží a jeho okolí.

Návrhy nového hlavního nádraží se sešly na Zelném trhu

Návrhy nového hlavního nádraží se sešly na Zelném trhu

1.3.2021

Co přesně se skrývá v balících, které se sešly u nás na Zelném trhu, se zatím nedozví nikdo. Výjimkou je sekretář soutěže a porotci. Ti jediní do nich mohou nahlédnout. Jedná se totiž o návrhy nového hlavního nádraží v Brně.