Vše o novém brněnském hlavním nádraží na jednom místě.
Největší architektonická soutěž v historii České republiky odstartovala. Do prvního kola soutěže postoupilo celkem 12 týmů architektů, teď začnou pracovat na návrhu nádražní budovy a přilehlých veřejných prostranství. Jsou mezi nimi ateliéry z Česka, Rakouska, Německa, Nizozemí, Francie, Dánska, USA i Velké Británie. Celkem přišlo 50 žádostí o účast z 15 zemí světa. Soutěž společně pořádá město Brno a státní organizace Správa železnic, organizátorem je Kancelář architekta města Brna.
Nové hlavní nádraží svým významem zcela zásadně ovlivní rozvoj města. Bude klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou. Brno zároveň připravuje na základě výsledků studie možnost přestupu na severojižní kolejový diametr. Nádraží se tak stane nejen novou vstupní branou do Brna, ale i centrem nové čtvrti Trnitá jižně od historického jádra.
V první fázi dvanáct soutěžících rozpracuje návrhy, čtyři z nich budou vybrány do druhé fáze soutěže. Ve druhé fázi čtyři účastníci dopracují návrhy do větší podrobnosti, porota vybere vítěze a určí pořadí na druhém, třetím a čtvrtém místě. Hodnocení návrhů v první fázi bude začátkem března, ve druhé fázi v červnu 2021. Vítěz se bude podílet na zpracování následné projektové dokumentace.
Úkolem soutěžících bude navrhnout nádražní budovu včetně zastřešení a podoby nástupišť, rozmístění vnitřních prostor a umístění hlavní výpravní haly, ale i kompletní řešení přiléhajících veřejných prostranství včetně budov pro administrativu, bydlení a veřejnou vybavenost. Dále je nutné vyřešit také podobu a polohu autobusového nádraží, terminál městské hromadné dopravy, parkování, úschovnu kol nebo propojení pro pěší. Zastupitelé města a kraje v roce 2018 i na základě studie proveditelnosti a expertních posudků rozhodli, že nové nádraží bude stát u řeky na místě dnešního dolního nádraží.
Nové nádraží nabídne větší kapacitu, komfort pro cestující a modernizaci vlakové dopravy. Bude umístěno na mostním tělese ve výšce sedmi metrů nad zemí a nebude tvořit bariéru mezi severní a jižní částí nové čtvrti Trnitá. Budova nebude prostorovou bariérou, a nebude tak vytvářet rozdíly mezi kvalitní „přednádražní“ a zanedbanou „zanádražní“ čtvrtí, jak je tomu v současnosti. Stane se klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou.
Spolu s nádražím se navrhuje zjednodušení brněnské železniční sítě, tím dojde k uvolnění rozsáhlých ploch kolejišť v centru města. Zrušením současného nádraží a přeložením hlavního nádraží do míst stávajícího dolního nádraží se uvolní plochy pro parky a rekreaci. Vybraná varianta bude mít méně železničních tratí, to znamená i méně hlukové zátěže, což umožní větší výstavbu bytů.
Odstranění železničních náspů umožní podél ulice Uhelná vytvořit pás parků lemovaný bytovými domy, vznikne tak zelená stezka, která bude sloužit jako cyklistické a pěší propojení historického jádra města s řekou Svratkou. Tím se zároveň naplno využije v současnosti upozaděný rekreační potenciál nábřeží řeky a bude možné plnohodnotně dokončit Okružní třídu.
Sloučením nákladní a osobní dopravy do jednoho koridoru se omezí roztříštěnost města a sníží se množství hluku, vibrací a prachu podél zrušené osobní trati. Železniční uzel s nádražím u řeky tak má vyšší potenciál pro bydlení a může pojmout více obyvatel v nově postavené čtvrti a větší podíl obyvatel by tak bydlel blíže historickému jádru města. Dojde tak k omezení automobilové dopravy, protože méně obyvatel bude nuceno hledat bydliště v okrajových částech města.
Hlavní nádraží v poloze u řeky (ve variantě Ab) upřednostnila 30. května 2018 Centrální komise Ministerstva dopravy.
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno je rozsáhlý odborný dokument, který pomohl rozetnout gordický uzel polohy nového brněnského hlavního nádraží. Posuzovala dvě koncepční varianty řešení přestavby železničního uzlu: varianta Řeka (s nádražím u řeky) a varianta Petrov (s nádražím pod Petrovem). V průběhu zpracování bylo navrženo také několik možností řešení obou variant. Ve studii proveditelnosti byla vyhodnocena i varianta nulová, označovaná jako „bez projektu“, tedy udržování provozuschopného stavu v dnešní podobě. Výsledkem je srovnání jedenácti řešení přestavby železničního uzlu Brno na více než 1300 stranách textu, grafů, diagramů a výkresů.
Vláda České republiky 6. května 2002 přestavbu brněnského železničního uzlu v souladu s územním plánem města Brna v poloze Řeka. Zástupci Ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, města Brna a Českých drah podepsali smlouvu o spolupráci a zajištění financování, ani po deseti letech projektové přípravy se však nepodařilo získat všechna potřebná povolení, a to především kvůli názorovým sporům týkajícím se konkrétního řešení.
Ministerstvo dopravy uložilo v roce 2012 Správě železnic (dříve SŽDC) zadání dokumentace „Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno“. O dva roky později přijala k tomuto projektu usnesení vláda, ve kterém mj. vyslovila souhlas se zpracováním Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. K zadání studie vyslovila Rada města Brna souhlas 1. října 2014 a závěrečnou zprávu předala Správa železnic městu Brnu a dalším institucím 30. října 2017.
Vyhotovení studie proveditelnosti bylo nezbytným předpokladem pro čerpání dotací z fondů Evropské unie. K tomu je potřeba prokázat, že ekonomická přínosnost každé varianty je vyšší než pět procent. Studie proveditelnosti sloužila jako odborný podklad, na základě kterého Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic, Jihomoravským krajem a městem Brnem rozhodlo o řešení brněnského železničního uzlu a poloze hlavního nádraží.
Celou studii proveditelnosti naleznete na webu Europoint.cz.
Stanovisko KAM vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ (A) a „Petrov“ (B).
Na stanovisku KAM se podílel tým 12 odborníků – urbanisté, architekti, dopravní specialisté, sociální geograf, ekonomové i právnička, která se specializuje na územní plán. Stanovisko KAM má komplexní záběr – hodnotí ŽUB z hledisek dopravy, ekonomiky a urbanismu.
Z komplexní analýzy KAM vychází, že varianta Řeka je jednoznačně nejvýhodnější pro Brno (viz prezentace městského architekta).
Stanovisko KAM sloužilo jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží.
Součástí Stanoviska KAM jsou také tři dopravně-ekonomické posudky:
Kancelář architekta města dostala v listopadu 2017 od Rady města Brna za úkol koordinovat a organizovat získání ekonomicko-dopravních posudků Studie proveditelnosti ŽUB od externích univerzitních odborníků. Výběr konkrétních odborníků a zadání otázek posudků určila Rada města Brna.
Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních 8 otázek. Tyto otázky se týkaly dopadů variant nádraží na cestovní doby v městské hromadné dopravě (MHD), veřejné hromadné dopravě (MHD a vlaky) a na investiční náklady města spojené s výstavbou ŽUB.
Zadání posudků nezahrnovalo dopravního řešení železničních tratí, celkové ceny projektů, harmonogramu výstavby, dopravních výluk, dopadů na život města během výstavby, ekologických dopadů nových tratí, zapojení vysokorychlostních tratí a vlivu na celkový rozvoj města. Otázky také pominuly hlediska urbanistického a ekonomického rozvoje města.
Zadání posudků naleznete zde.
Z šesti oslovených expertů vypracovali posudky čtyři odborníci:
Odpovědi na otázky obsažené v externích posudcích byly zohledněny ve Stanovisku a doporučení KAM.
Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění najdete zde.
Zdroj videa: Správa železnic
Připravili jsme několik zajímavých a důležitých bodů, které představují jednotlivé kroky a témata související s modernizací železničního uzlu Brno. Postupně budeme informace doplňovat tak, aby na sebe navazovaly a daly vám ucelený pohled na tuto složitou problematiku. Sledujte naše příspěvky i na sociálních sítích a pod #kamnadrazi.
Stovky budov, přes dva tisíce stromů, vlakové a tramvajové tratě i s vozy a řeka Svratka jako výrazný krajinný prvek oblasti. A to vše v měřítku 1:500. Právě připravovaný model nové čtvrti Trnitá obsáhne na dvanácti čtverečních metrech část území Brna dva kilometry dlouhou a jeden a půl kilometru širokou. Využije ho hlavně odborná porota mezinárodní soutěže na podobu nového hlavního nádraží. Přímo do modelu totiž budou soutěžní týmy vkládat navržené budovy s navazujícím veřejným prostranstvím, které tak bude možné hodnotit z nadhledu a v kontextu celého místa.
Padesát. Tolik žádostí o účast z celkem patnácti zemí světa přišlo do mezinárodní soutěže na nové brněnské hlavní nádraží. Do prvního kola soutěže postoupilo celkem dvanáct týmů architektů. Tři byli vyzváni přímo, dalších devět vybrala odborná porota. Teď začnou pracovat na návrhu nádražní budovy a přilehlých veřejných prostranství. Jsou mezi nimi ateliéry z Česka, Rakouska, Německa, Nizozemska, Francie, Dánska, USA i Velké Británie. V pondělí 16. listopadu 2020 účastníky soutěže potvrdila Rada města Brna a Správa železnic. Soutěž organizuje Kancelář architekta města Brna.
Startuje největší architektonická soutěž v historii České republiky. Brno hledá autory podoby nového hlavního nádraží. Hlásit se mohou architekti z celého světa, termín pro zaslání portfolií je prodloužený do 19. října 2020. Do soutěže byli vyzváni i autoři hlavních nádraží Vídně, Berlína a Amsterdamu.