Nové hlavní nádraží

Vše o novém brněnském hlavním nádraží na jednom místě.

Mezinárodní soutěž

Největší architektonická soutěž v historii České republiky odstartovala – hledáme autory podoby nového hlavního nádraží a hlásit se mohou architekti z celého světa.

Nové hlavní nádraží svým významem zcela zásadně ovlivní rozvoj města. Bude klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou. Brno zároveň připravuje na základě výsledků studie možnost přestupu na severojižní kolejový diametr. Nádraží se tak stane nejen novou vstupní branou do Brna, ale i centrem nové čtvrti Trnitá jižně od historického jádra.

Předmětem soutěže je návrh budovy nového hlavního nádraží včetně řešení přednádražního a zanádražního veřejného prostoru, nalezení optimální polohy i podoby autobusového nádraží a přestupního terminálu MHD. Návrh musí zohlednit jak jejich napojení na městskou dopravní síť, tak i jejich vzájemné vazby zejména s ohledem na kvalitu pěších přesunů a pěšího prostupu drážním tělesem a v neposlední řadě vazby na urbanistickou strukturu nové čtvrti.

Brno řešilo klíčovou otázku, kde bude stát nové hlavní nádraží a jak se bude rozvíjet území jižně od historického jádra směrem k řece Svratce, téměř sto let. Od roku 2018 je i na základě studie proveditelnosti a expertních posudků rozhodnuto. Zastupitelé města i kraje se shodli na tom, že nové hlavní nádraží bude stát na místě dnešního dolního nádraží u řeky Svratky. I proto bylo v lednu 2019 město Brno pověřeno zpracováním mezinárodní soutěže na podobu nového hlavního nádraží. Společně ji pořádají město Brno a státní organizace Správa železnic.

Soutěžní porota

Eva Jiřičná, Jan Jehlík, Peter Gero, Igor Marko, Vladimír Sitta nebo Zdeňka Vydrová. Tyto a další osobnosti české a světové architektury jsou členy soutěžní poroty, jejíž jmenování je jednou z podmínek pro zahájení soutěžního procesu.

Závislá část

  • Ing. Ladislav Kubíček, zástupce Státního fondu dopravní infrastruktury
  • Ing. Luděk Minář, zástupce Ministerstva dopravy ČR
  • Ing. Mojmír Nejezchleb, zástupce Správy železnic
  • JUDr. Markéta Vaňková, zástupkyně statutárního města Brna
  • JUDr. Bohumil Šimek, zástupce Jihomoravského kraje
  • Ing. Luboš Knížek jako náhradník, zástupce Ministerstva dopravy ČR
  • Ing. Pavel Paidar jako náhradník, zástupce Správy železnic
  • RNDr. Filip Chvátal, Ph.D., jako náhradník, zástupce statutárního města Brna
  • doc. Ing. arch. Michal Sedláček jako náhradník, zástupce KAM
  • Ing. Martin Všetečka, Ph.D., jako náhradník, zástupce KAM

Nezávislá část

  • prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, CBE (Velká Británie)
  • Peter Gero (Německo)
  • Igor Marko, MA ARCH ARB (Velká Británie)
  • Ing. arch. Zdeňka Vydrová (ČR)
  • prof. Ing. arch. Jan Jehlík (ČR)
  • doc. Ing. arch. Petr Hlaváček (ČR)
  • Ing. Vladimír Sitta jako náhradník (ČR, Austrálie)
  • doc. Ing. arch. Jakub Cigler jako náhradník (ČR)
  • doc. Ing. arch. Irena Fialová jako náhradnice (ČR)
  • Ing. arch. Štěpán Valouch jako náhradník (ČR)

O novém nádraží

Nové nádraží nabídne větší kapacitu, komfort pro cestující a modernizaci vlakové dopravy. Bude umístěno na mostním tělese ve výšce sedmi metrů nad zemí a nebude tvořit bariéru mezi severní a jižní částí nové čtvrti Trnitá. Budova nebude prostorovou bariérou, a nebude tak vytvářet rozdíly mezi kvalitní „přednádražní“ a zanedbanou „zanádražní“ čtvrtí, jak je tomu v současnosti. Stane se klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou.

Spolu s nádražím se navrhuje zjednodušení brněnské železniční sítě, tím dojde k uvolnění rozsáhlých ploch kolejišť v centru města. Zrušením současného nádraží a přeložením hlavního nádraží do míst stávajícího dolního nádraží se uvolní plochy pro parky a rekreaci. Vybraná varianta bude mít méně železničních tratí, to znamená i méně hlukové zátěže, což umožní větší výstavbu bytů.

Odstranění železničních náspů umožní podél ulice Uhelná vytvořit pás parků lemovaný bytovými domy, vznikne tak zelená stezka, která bude sloužit jako cyklistické a pěší propojení historického jádra města s řekou Svratkou. Tím se zároveň naplno využije v současnosti upozaděný rekreační potenciál nábřeží řeky a bude možné plnohodnotně dokončit Okružní třídu.

Sloučením nákladní a osobní dopravy do jednoho koridoru se omezí roztříštěnost města a sníží se množství hluku, vibrací a prachu podél zrušené osobní trati. Železniční uzel s nádražím u řeky tak má vyšší potenciál pro bydlení a může pojmout více obyvatel v nově postavené čtvrti a větší podíl obyvatel by tak bydlel blíže historickému jádru města. Dojde tak k omezení automobilové dopravy, protože méně obyvatel bude nuceno hledat bydliště v okrajových částech města.

Hlavní nádraží v poloze u řeky (ve variantě Ab) upřednostnila 30. května 2018 Centrální komise Ministerstva dopravy.

Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno je rozsáhlý odborný dokument, který pomohl rozetnout gordický uzel polohy nového brněnského hlavního nádraží. Posuzovala dvě koncepční varianty řešení přestavby železničního uzlu: varianta Řeka (s nádražím u řeky) a varianta Petrov (s nádražím pod Petrovem). V průběhu zpracování bylo navrženo také několik možností řešení obou variant. Ve studii proveditelnosti byla vyhodnocena i varianta nulová, označovaná jako „bez projektu“, tedy udržování provozuschopného stavu v dnešní podobě. Výsledkem je srovnání jedenácti řešení přestavby železničního uzlu Brno na více než 1300 stranách textu, grafů, diagramů a výkresů.

Vláda České republiky 6. května 2002 přestavbu brněnského železničního uzlu v souladu s územním plánem města Brna v poloze Řeka. Zástupci Ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, města Brna a Českých drah podepsali smlouvu o spolupráci a zajištění financování, ani po deseti letech projektové přípravy se však nepodařilo získat všechna potřebná povolení, a to především kvůli názorovým sporům týkajícím se konkrétního řešení.

Ministerstvo dopravy uložilo v roce 2012 Správě železnic (dříve SŽDC) zadání dokumentace „Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno“. O dva roky později přijala k tomuto projektu usnesení vláda, ve kterém mj. vyslovila souhlas se zpracováním Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. K zadání studie vyslovila Rada města Brna souhlas 1. října 2014 a závěrečnou zprávu předala Správa železnic městu Brnu a dalším institucím 30. října 2017.

Vyhotovení studie proveditelnosti bylo nezbytným předpokladem pro čerpání dotací z fondů Evropské unie. K tomu je potřeba prokázat, že ekonomická přínosnost každé varianty je vyšší než pět procent. Studie proveditelnosti sloužila jako odborný podklad, na základě kterého Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic, Jihomoravským krajem a městem Brnem rozhodlo o řešení brněnského železničního uzlu a poloze hlavního nádraží.

Studie proveditelnosti posoudila varianty projektu

  • z hlediska proveditelnosti, spočívající ve stanovení investičních nákladů, v ekonomickém hodnocení a v posouzení vlivu průběhu realizace projektu na železniční dopravu v uzlu;
  • z hlediska průchodnosti s ohledem na životní prostředí a územní plánování, vyhodnocení stavební realizovatelnosti včetně stavební připravenosti v nezbytném rozsahu na budoucí zapojení vysokorychlostních tratí a zkapacitnění stávajících konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení;
  • z hlediska přínosů projektu, které byly ekonomicky vyhodnoceny, dále bylo posouzeno dosažení zlepšení obsluhy a napojení města a regionu veřejnou hromadnou dopravou i budoucí napojení vysokorychlostních a konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení do uzlu.

Celou studii proveditelnosti naleznete na webu Europoint.cz.

Stanovisko KAM

Stanovisko KAM vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ (A) a „Petrov“ (B).

Na stanovisku KAM se podílel tým 12 odborníků – urbanisté, architekti, dopravní specialisté, sociální geograf, ekonomové i právnička, která se specializuje na územní plán. Stanovisko KAM má komplexní záběr – hodnotí ŽUB z hledisek dopravy, ekonomiky a urbanismu.

Z komplexní analýzy KAM vychází, že varianta Řeka je jednoznačně nejvýhodnější pro Brno (viz prezentace městského architekta).

Stanovisko KAM sloužilo jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží.

Dopravní posudek

Ekonomické posudky

Součástí Stanoviska KAM jsou také tři dopravně-ekonomické posudky:

Externí posudky

Kancelář architekta města dostala v listopadu 2017 od Rady města Brna za úkol koordinovat a organizovat získání ekonomicko-dopravních posudků Studie proveditelnosti ŽUB od externích univerzitních odborníků. Výběr konkrétních odborníků a zadání otázek posudků určila Rada města Brna.

Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních 8 otázek. Tyto otázky se týkaly dopadů variant nádraží na cestovní doby v městské hromadné dopravě (MHD), veřejné hromadné dopravě (MHD a vlaky) a na investiční náklady města spojené s výstavbou ŽUB.

Zadání posudků nezahrnovalo dopravního řešení železničních tratí, celkové ceny projektů, harmonogramu výstavby, dopravních výluk, dopadů na život města během výstavby, ekologických dopadů nových tratí, zapojení vysokorychlostních tratí a vlivu na celkový rozvoj města. Otázky také pominuly hlediska urbanistického a ekonomického rozvoje města.

Zadání posudků naleznete zde.

Z šesti oslovených expertů vypracovali posudky čtyři odborníci:

Odpovědi na otázky obsažené v externích posudcích byly zohledněny ve Stanovisku a doporučení KAM.

Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění najdete zde.

Vizualizace schválené varianty Řeka

Zdroj videa: Správa železnic

Seriál KAM nádraží

Připravili jsme několik zajímavých a důležitých bodů, které představují jednotlivé kroky a témata související s modernizací železničního uzlu Brno. Postupně budeme informace doplňovat tak, aby na sebe navazovaly a daly vám ucelený pohled na tuto složitou problematiku. Sledujte naše příspěvky i na sociálních sítích a pod #kamnadrazi.

Studie proveditelnosti ŽUB počítá s nákladní dopravou

Studie proveditelnosti ŽUB počítá s nákladní dopravou

11.5.2018

Reakce KAM na diskuze spojené s tím, že Studie proveditelnosti ŽUB neřešila nákladní dopravu.

Ohlédnutí za jízdami KAM nádraží

Ohlédnutí za jízdami KAM nádraží

29.4.2018

Osm městských částí, dvě univerzity nebo třeba veřejná diskuze na půdě magistrátu. I takový byl začátek roku kanceláře městského architekta. Ta přesně před měsícem skončila svou roadshow, při které vedla s širokou veřejností diskuzi o rozpletení gordického železničního uzlu Brna. Připomeňte si nejzajímavější okamžiky těchto setkání, ale i další akce KAM.

Co zajímalo studenty na setkání s městským architektem

Co zajímalo studenty na setkání s městským architektem

5.4.2018

V březnu jsme pořádali dvě setkání se studenty brněnských vysokých škol. Po úvodní prezentaci městského architekta následovala diskuze. Připravili jsme pro studenty, možnost pokládat otázky přes internet. V průběhu setkání jsme nestihli na všechny otázky odpovědět, a tak vám nyní přinášíme odpovědi v aktuálním článku.