Růst nových panelových sídlišť v 60. letech přinesl Brnu jednu zásadní změnu. Výstavba vysokých budov s velkou kapacitou bytů a často také na okrajích stávající zástavby výrazně zvýšila lokální hustotu osídlení a zároveň přinesla vyšší nároky na dopravní obsluhu.
Jako první se až v roce 1972 dočkalo prodloužení kolejí Královo pole, kdy byly tramvaje přivedeny k menšímu panelovému sídlišti poblíž zastávky „střelnice“ (dnes Technické muzeum). O rok později přibyla také nová trať obsluhující sídliště Lesná. Ta byla zároveň sledovaným prototypem rychlodrážní tratě oddělené od automobilové dopravy a měla ukázat budoucnost nového typu páteřní veřejné dopravy v brněnské aglomeraci.
Tramvajová síť vycházející z konceptu rychlé tramvaje počítala v 70. a 80. letech se čtveřicí, později trojicí tratí, diametrálně protínajících území města s dalšími možnými odbočkami a spojkami. Stávající síť by se proto zásadně přestavěla tak, že na okraji města by vedla sice na povrchu, ale na samostatném tělese, v centru města v podzemí. Na kraji města bylo v tomto režimu realizováno hned několik tratí (Bystrc, Starý Lískovec, Líšeň či Modřice) a po ulici Renneská se rychlá tramvaj přiblížila do blízkosti centra. Nejblíže k realizaci se ale dostal jen jeden podzemní úsek, a to Benešova – park Koliště – Kounicova. I jeho stavba ale byla vzápětí v roce 1989 zastavena a zrušena.
Po roce 1990 byla sledována myšlenka ponechání existujícího tramvajového systému a jeho posílení jednou podzemní tratí vedoucí od severu k jihu skrz centrum (odtud název severojižní diametr). Podzemní trať by vedla z Komárova pod novým hlavním nádražím, stávajícím hlavní nádražím, Moravským náměstím až k ulici Šumavská, kde by se větvila pod Žabovřesky na tramvajovou trať do Bystrce a podél Hradecké ulice ke královopolskému nádraží.
Po roce 2000 začala dominovat myšlenka změny tramvajového diametru na jeho železniční variantu. Trasa by byla obdobná (viz studie pro JMK), ovšem s pokračováním jízdy vlaků na Kuřim (na severní straně) a na Křenovice (na jižní straně). Větev směřující do brněnské Bystrce by tak byla opuštěna. Takto koncipovaná trasa je i v platných Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje.
Se severojižním kolejovým diametrem počítá i návrh nového Územního plánu města Brna. Jsou do něj zařazeny obě novodobé prověřované trasy, krajská, podél ulice Hradecká, a městská, směřující do Bystrce. Aby mohlo být rozhodnuto, zda jsou dosud sledované trasy optimální a jestli se změní trasování, připravuje město Brno studii proveditelnosti.