Nová čtvrť Trnitá, bývalá Zbrojovka i chytrá čtvrť Špitálka. Nový územní plán určí celkem devět hlavních rozvojových oblastí, na které se chce město v příštích letech zaměřit. Cílem je nově vymezit větší rozsah ploch pro bydlení, pracovní příležitosti i trávení volného času a pomoci s přestavbou bývalých průmyslových areálů, tedy tzv. brownfieldů, ve vnitřním i širším centru města.
Devět hlavních rozvojových oblastí navržených v novém územním plánu je rozmístěno po celém území města a jsou pro něj klíčové. Jde o oblasti, na jejichž přípravě město dlouhodobě pracuje a kde by se mělo prvořadě rozvíjet. Zde je tak potřeba stavět silnice, tramvajové linky, kanalizaci a další infrastrukturu.
Klíčovou strategickou rozvojovou oblastí je jižní čtvrť Trnitá (1). Ta zjednodušeně řečeno zahrnuje území mezi starým i novým nádražím a úzce souvisí s rozsáhlou přestavbou Železničního uzlu Brno (ŽUB), který patří k největším dopravně technickým stavbám celé České republiky. Výstavba nové městské čtvrti je do jisté míry podmíněna koordinací se stavbou ŽUB a má podmiňující strategické investice, jako jsou protipovodňová opatření, dopravní a technická infrastruktura. Výsledkem by měla být úplně nová čtvrť pro 10 až 15 tisíc obyvatel, kteří to budou mít kousek do centra, k nádraží i k řece. V současnosti dokončuje Kancelář architekta města Brna (KAM) aktualizaci územní studie a v lokalitě je připravováno několik velkých projektů.
Rozvojová oblast Západní brána (2) při ulici Jihlavská je určena pro obytnou zástavbu a komerční a občanskou vybavenost. Lokalita je dlouhodobě sledována jako území pro výškové stavby, protože nenarušuje panorama města, například vyhlídku na Špilberk nebo Petrov. Území bude z hlediska veřejné hromadné dopravy dobře obslouženo prodloužením tramvajové trati. V místě má vzniknout bydlení pro zhruba tři tisíce obyvatel.
Rozvojová oblast Špitálka (3) je lokalita přímo navazující na městské centrum. Záměr je označován přívlastkem „chytrá“ čtvrť, kde i při zachování genia loci, mohou investoři využít nejmodernější IT technologie s maximálním využitím energie, životního prostředí i ekonomiky provozu. Jádrem území je část městského areálu brněnské teplárny a okolí převážně nefunkčních výrobních brownfieldů. Podmiňujícími investicemi jsou dopravní stavby. Území byla věnována také mezinárodní ideová soutěž, kterou organizovala KAM. Porota hodnotila celkem dvacet šest návrhů, vítězem se stal návrh pražského ateliéru Aulík Fišer architekti.
Zbrojovka (4) je areál dnes již nefunkčního strojírenského gigantu, který svou polohou a rozlohou má „potenciál okresního města“. Území má velký benefit v přítomnosti řeky Svitavy, který je zároveň limitem z hlediska podmíněnosti realizace protipovodňových opatření. Území, ve kterém už intenzivně probíhají stavební práce, rovněž vyžaduje realizaci nové kmenové stoky, rozšíření retenční nádrže Ráječek a dopravně infrastrukturní stavby, například napojení na velký městský okruh.
Lokality Zbrojovka i Špitálka leží v blízkosti centra Brna a oba projekty budou zároveň odpovídat principům města krátkých vzdálenosti. V místě vznikne smíšená výstavba, kde najdou lidé bydlení, práci i široké možnosti trávení volného času, nebudou tedy muset nikam daleko cestovat auty.
Nové Bosonohy nebo také rozvojová oblast s názvem Bosonohy – Chironova (5) je koncept nové čtvrti „na zelené louce“, která má velký zejména rezidenční potenciál s možností rozvoje i komerční a občanské vybavenosti. Záměr je podmíněn dopravními stavbami, například pro obsluhu území veřejnou hromadnou dopravou, nebo systémem odvodnění celé oblasti. Pro oblast se plánuje nová tramvajová trať a nová infrastruktura včetně odvodnění. Počet obyvatel by se ze stávajících 2,5 tisíc mohl zvětšit na dvojnásobek. S výstavbou už počítá současný územní plán.
Rozvojová oblast Řečkovice (6) je příkladem pro rozvoj bydlení a dalších městských funkcí v severní části města. Rozvoj v této oblasti si vyžádá dobudování dopravní infrastruktury, včetně prodloužení tramvajové linky z Bánskobystrické ulice k bývalým kasárnám.
Rozvojová oblast Přízřenice (7) je projekt nové městské čtvrti s občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi. Území je rovinaté, leží v blízkosti řeky Svratky a je podmíněno realizací protipovodňových opatření. Záměr vyžaduje nová dopravní spojení – tramvajovou nebo trolejbusovou trať.
Území pro umístění veřejného logistického centra (8) v blízkosti letiště v Tuřanech vyplývá z potřeb nadměstského významu. Pro logistické centrum je klíčové napojení na dopravní infrastrukturu, a proto je situováno do lokality s možností multimodálního dopravního napojení (tj. napojení na stávající dálnici, železnici a letiště).
Rozvojová oblast Červený kopec (9) je území velmi vhodné pro rezidenční a vybavenostní funkce s ohledem na blízkost centra, kvalitu prostředí s výhledem na Pálavu a možnost napojení na stávající tramvajovou dopravu a další formy veřejné hromadné dopravy. Realizace záměru souvisí se strategickými investicemi do dopravní a technické infrastruktury.
Jasné a jednotné požadavky na označování odkládacích míst, jejich umístění i podobu potřebného mobiliáře – nejen to přináší nový Standard odkládacích míst pro jízdní kola a koloběžky, který vypracovala Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem dopravy Magistrátu města Brna. Dokument, který dnes schválila Rada města Brna, má do budoucna zlepšit podmínky pro cyklistiku a zároveň přispět ke kultivaci veřejných prostranství. Standard se stane od 1. prosince 2024 podkladem závazným pro útvary Magistrátu města Brna a jeho příspěvkové organizace a doporučeným pro městské části a obchodní společnosti se 100% majetkovou účastí Brna.
Nábřeží Ponávky u brněnského Zamilovaného hájku využívají každý den tisíce lidí – při cestě do zaměstnání, k rekreaci, sportu, procházkám i zahrádkaření. Do bezprostředního okolí zasahují oblasti bydlení, dopravy a průmyslu, část je retenční nádrží zadržující vodu z přívalových dešťů. Lokalita však přes svá četná využití postrádá dlouhodobý plán rozvoje. Brno se proto spolu s městskými částmi Královým Polem a Řečkovicemi a Mokrou Horou dohodlo na uspořádání krajinářského soutěžního workshopu, který organizuje Kancelář architekta města Brna. Zájemci o účast teď mohou do 7. března 2025 podávat své návrhy koncepce rozvoje území.
V září loňského roku představilo vedení města společně se zástupci dotčených sportovních odvětví plány na výstavbu významných sportovišť v Brně. Kombinovaná hala pro atletiku a dráhovou cyklistiku vznikne v blízkosti lužáneckého plaveckého stadionu. Fotbalový stadion najde své místo na výstavišti, a to v místě současného velodromu.