Nové hlavní nádraží svým významem zcela zásadně ovlivní rozvoj města Brna. Bude klíčovým dopravním uzlem s možností rychlého přestupu mezi vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravou, připravovaný je také přestup na stanici podzemní dráhy. Nabídne větší kapacitu, komfort pro cestující a modernizaci vlakové dopravy. Nádraží umístěné na mostním tělese ve výšce 7 metrů nad zemí nebude tvořit bariéru mezi severní a jižní částí nové čtvrti Trnitá.

Spolu s výstavbou nového nádraží dojde ke zjednodušení brněnské železniční sítě. Rozsáhlé plochy kolejišť a náspů v centru města budou uvolněny pro parky a rekreaci. Zelená stezka podél ulice Uhelná s pásem parků a bytovými domy bude sloužit jako cyklistické a pěší propojení historického jádra města s řekou Svratkou. Tím se zároveň naplno využije v současnosti upozaděný rekreační potenciál nábřeží řeky a bude možné plnohodnotně dokončit Okružní třídu.

Sloučením nákladní a osobní dopravy do jednoho koridoru se omezí roztříštěnost města a sníží se množství hluku, vibrací a prachu podél zrušené osobní trati. Železniční uzel s nádražím u řeky tak má vyšší potenciál pro bydlení, může pojmout více obyvatel v nově postavené čtvrti a větší podíl obyvatel by tak bydlel blíže historickému jádru města. Dojde tak k omezení automobilové dopravy, protože méně obyvatel bude nuceno hledat bydliště v okrajových částech města.

Že bude nové hlavní nádraží stát u řeky na místě dnešního dolního nádraží rozhodli zastupitelé města a kraje v roce 2018 i na základě studie proveditelnosti a expertních posudků. Konkrétní variantu Ab upřednostnila 30. května 2018 Centrální komise Ministerstva dopravy.

Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno je rozsáhlý odborný dokument, který pomohl rozetnout gordický uzel polohy nového brněnského hlavního nádraží. Posuzovala dvě koncepční varianty řešení přestavby železničního uzlu: varianta Řeka (s nádražím u řeky) a varianta Petrov (s nádražím pod Petrovem). V průběhu zpracování bylo navrženo také několik možností řešení obou variant. Ve studii proveditelnosti byla vyhodnocena i varianta nulová, označovaná jako „bez projektu“, tedy udržování provozuschopného stavu v dnešní podobě. Výsledkem je srovnání jedenácti řešení přestavby železničního uzlu Brno na více než 1300 stranách textu, grafů, diagramů a výkresů.

Vláda České republiky 6. května 2002 schválila přestavbu brněnského železničního uzlu v souladu s územním plánem města Brna v poloze Řeka. Zástupci Ministerstva dopravy, Jihomoravského kraje, města Brna a Českých drah podepsali smlouvu o spolupráci a zajištění financování, ani po deseti letech projektové přípravy se však nepodařilo získat všechna potřebná povolení, a to především kvůli názorovým sporům týkajícím se konkrétního řešení.

Ministerstvo dopravy uložilo v roce 2012 Správě železnic (dříve SŽDC) zadání dokumentace „Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno“. O dva roky později přijala k tomuto projektu usnesení vláda, ve kterém mj. vyslovila souhlas se zpracováním Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno. K zadání studie vyslovila Rada města Brna souhlas 1. října 2014 a závěrečnou zprávu předala Správa železnic městu Brnu a dalším institucím 30. října 2017.

Vyhotovení studie proveditelnosti bylo nezbytným předpokladem pro čerpání dotací z fondů Evropské unie. K tomu je potřeba prokázat, že ekonomická přínosnost každé varianty je vyšší než pět procent. Studie proveditelnosti sloužila jako odborný podklad, na základě kterého Ministerstvo dopravy ve spolupráci se Správou železnic, Jihomoravským krajem a městem Brnem rozhodlo o řešení brněnského železničního uzlu a poloze hlavního nádraží.

Studie proveditelnosti posoudila varianty projektu

• z hlediska proveditelnosti, spočívající ve stanovení investičních nákladů, v ekonomickém hodnocení a v posouzení vlivu průběhu realizace projektu na železniční dopravu v uzlu
• z hlediska průchodnosti s ohledem na životní prostředí a územní plánování, vyhodnocení stavební realizovatelnosti včetně stavební připravenosti v nezbytném rozsahu na budoucí zapojení vysokorychlostních tratí a zkapacitnění stávajících konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení
• z hlediska přínosů projektu, které byly ekonomicky vyhodnoceny, dále bylo posouzeno dosažení zlepšení obsluhy a napojení města a regionu veřejnou hromadnou dopravou i budoucí napojení vysokorychlostních a konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení do uzlu

Celou studii proveditelnosti naleznete na webu Europoint.cz.

---

Stanovisko KAM

Stanovisko KAM vychází z analýzy Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou v říjnu 2017 zveřejnila Správa železniční dopravní cesty. Studie vyhodnocuje základní varianty „Řeka“ (A) a „Petrov“ (B).

Na stanovisku KAM se podílel tým 12 odborníků – urbanisté, architekti, dopravní specialisté, sociální geograf, ekonomové i právnička, která se specializuje na územní plán. Stanovisko KAM má komplexní záběr – hodnotí ŽUB z hledisek dopravy, ekonomiky a urbanismu.

Z komplexní analýzy KAM vychází, že varianta Řeka je jednoznačně nejvýhodnější pro Brno.

Stanovisko KAM sloužilo jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží.

Dopravní posudek

• Komentář k dopravní problematice modernizace ŽUB (Ing. Martin Všetečka, Ph.D. a Ing. Martin Novák – oddělení dopravy Kanceláře architekta města Brna)

Ekonomické posudky

Součástí Stanoviska KAM jsou také tři dopravně-ekonomické posudky:

• Shrnutí výstupů ekonomického hodnocení Studie proveditelnosti (doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. – vedoucí Ústavu stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT v Brně);
• Potenciální dopady realizace Železničního uzlu Brno na finanční hospodaření města Brna (Ing. Vilém Pařil, Ph.D. – Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta MU) a
• Analýza přestavby ŽUB z hlediska urbanistické ekonomie – ekonomického rozvoje Brna (Ing. arch. Lukáš Makovský – vedoucí Kanceláře strategie a rozvoje IPR Praha).

---

Externí posudky

Kancelář architekta města dostala v listopadu 2017 od Rady města Brna za úkol koordinovat a organizovat získání ekonomicko-dopravních posudků Studie proveditelnosti ŽUB od externích univerzitních odborníků. Výběr konkrétních odborníků a zadání otázek posudků určila Rada města Brna.

Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních 8 otázek. Tyto otázky se týkaly dopadů variant nádraží na cestovní doby v městské hromadné dopravě (MHD), veřejné hromadné dopravě (MHD a vlaky) a na investiční náklady města spojené s výstavbou ŽUB.

Zadání posudků nezahrnovalo dopravního řešení železničních tratí, celkové ceny projektů, harmonogramu výstavby, dopravních výluk, dopadů na život města během výstavby, ekologických dopadů nových tratí, zapojení vysokorychlostních tratí a vlivu na celkový rozvoj města. Otázky také pominuly hlediska urbanistického a ekonomického rozvoje města.

Zadání posudků naleznete zde.

Z šesti oslovených expertů vypracovali posudky čtyři odborníci:

• doc. Ing. Lukáš Týfa, Ph.D. z Fakulty dopravní ČVUT Praha
• doc. Ing. Pavel Drdla, Ph.D. z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice
• doc. RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• doc. Ing. Anna Dolinayová, Ph.D. z Fakulty prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov Žilinské univerzity

Odpovědi na otázky obsažené v externích posudcích byly zohledněny ve Stanovisku a doporučení KAM.

Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění najdete zde.